StomaTeam, s.r.o. - Váš průvodce dentálním světem

menu0CZK 
StomaTeam > Články > Obecná stomatologie > Termoviskózní bulk-fill kompozit

Termoviskózní bulk-fill kompozit

30. 3. 2021 | Prof. Dr. Manhart, Mnichov

Prezentace klinických případů s různými nahřívacími přístroji

Kompozity bulk-fill se zvýšenou hloubkou možného vytvrzení se úspěšně prosadily u mnoha zubních lékařů jako alternativa ke klasické technice vrstvení při rekonstrukci defektů v laterálním úseku chrupu. Dovolují aplikaci výplně v méně vrstvách a zjednodušují tím celou klinickou proceduru. Nový vývoj v této třídě materiálů představuje kompozit s termicky řízenou viskozitou. Materiál lze – vedle zahřátí v ohřívačce kompozitů – zahřát na příslušnou teplotu též v inovativním vyhřívaném kapslovém dávkovači, kterým se pak aplikuje přímo do kavity.


Přímé kompozitní rekonstrukce se v průběhu let vyvinuly v neoddělitelnou součást léčebného spektra moderní konzervační stomatologie.1 Používají se mimo jiné kvůli širokému spektru uplatnění, šetrnosti k zubním strukturám díky uspořádání kavity zaměřenému čistě na defekt, dále kvůli adhezivní stabilizaci oslabených zubních struktur a v neposlední řadě i kvůli cenově výhodnějším a čas šetřícím postupům ve srovnání s nepřímými alternativami rekonstrukce (inlaye, částečné korunky, celoanatomické korunky).2–4 Kompozitní rekonstrukce lze navíc v případě potřeby snadno opravovat přímo v ústech pacienta.5–7 Obrázek 1 představuje přehled různé klasifikace kompozitních materiálů běžných v rekonstrukční stomatologii.

Trend ve vývoji kompozitů spočívá v posledních letech ve snaze zjednodušit jejich použití v postranním úseku chrupu a současně zajistit jejich vyšší spolehlivost.8–16 Obvykle jsou světlem tuhnoucí kompozity na základě jejich polymeračních vlastností a omezené hloubky vytvrzení zpracovávány technikou vrstvení jednotlivých inkrementů o maximální tloušťce 2 mm. Jednotlivé inkrementy se polymerují každý zvlášť s dobou osvitu od 10 do 40 sekund, vždy podle intenzity světla použité lampy, podle barvy, resp. stupně translucence příslušné kompozitní hmoty a podle druhu a koncentrace fotoiniciátorů obsažených v dané kompozitní hmotě.17 Tlustší vrstvy samostatných inkrementů vedly s donedávna dostupnými materiály k nedostatečné polymeraci kompozitních materiálů, a tedy k horším mechanickým a biologickým vlastnostem rekonstrukce.18–20 Pomocí techniky vrstvení lze však příznivým vytvarováním jednotlivých inkrementů dosáhnout nižšího C faktoru (Configuration factor = poměr navázané a volné plochy kompozitu). Tím může být díky co největšímu volnému smršťujícímu se povrchu kompozitu minimalizována i materiálu vlastní polymerací podmíněná kontrakce a z ní vyplývající negativní účinky na samotnou rekonstrukci – jako oddělení kompozitu od stěny kavity, tvorba okrajové spáry, zabarvení okrajů, sekundární kazy, fraktury skloviny, deformace hrbolků, tvorba trhlin v hrbolcích zubu a hypersenzibilita.18, 21

Reklama

Bulk-fill kompozity

Především u velice objemných kavit na postranních zubech může být aplikace kompozitu ve 2 mm silných vrstvách časově a technicky náročným postupem.22 Proto u mnoha zubních lékařů existuje poptávka po jednodušší alternativě k této komplexní mnohavrstvé technice, aby byli schopni aplikovat kompozitní materiály s časovou, a tím pádem i ekonomickou úsporou, a současně i s vysokou spolehlivostí provedení.11, 14, 23, 24 Z tohoto důvodu byly v posledních letech vyvinuty kompozity typu bulk-fill, které lze při odpovídající vysoké intenzitě světla polymerační lampy rychleji aplikovat do kavity zjednodušenou technikou ve vrstvách o tloušťce 4 až 5 mm s krátkým vytvrzovacím časem jednotlivých vrstev od 10 do 20 sekund.11, 17, 25–28

  • Různé možnosti klasifikace kompozitních materiálů běžných v konzervační stomatologii

    Různé možnosti klasifikace kompozitních materiálů běžných v konzervační stomatologii

  • Výchozí situace: stará nevyhovující amalgámová výplň na zubu 16 (foceno přes intraorální zrcadlo)

    Výchozí situace: stará nevyhovující amalgámová výplň na zubu 16 (foceno přes intraorální zrcadlo)

  • Situace po odstranění staré výplně

    Situace po odstranění staré výplně

  • Po exkavaci kariézních tkání byly odstraněny nerovnosti uvnitř kavity

    Po exkavaci kariézních tkání byly odstraněny nerovnosti uvnitř kavity

  • Izolace pracovního pole kofferdamem

    Izolace pracovního pole kofferdamem

  • Ohraničení defektu zubu pomocí kovové sekční matrice

    Ohraničení defektu zubu pomocí kovové sekční matrice

  • Aplikace leptacího gelu na zubní sklovinu

    Aplikace leptacího gelu na zubní sklovinu

  • Po 15 sekundách byla kyselina fosforečná aplikována i na dentin na dalších 15 sekund

    Po 15 sekundách byla kyselina fosforečná aplikována i na dentin na dalších 15 sekund

  • Opatrné vysušení kavity po opláchnutí kyseliny fosforečné

    Opatrné vysušení kavity po opláchnutí kyseliny fosforečné

  • Aplikace vazebného prostředku na sklovinu a dentin pomocí microbrushe

    Aplikace vazebného prostředku na sklovinu a dentin pomocí microbrushe

  • Pečlivé rozfoukání rozpouštědla z adhezivního systému pomocí vzduchové pistole

    Pečlivé rozfoukání rozpouštědla z adhezivního systému pomocí vzduchové pistole

  • Světelná polymerace vazebného prostředku po dobu 10 sekund

    Světelná polymerace vazebného prostředku po dobu 10 sekund

  • Po nanesení adheziva vykazuje zapečetěná kavita ve všech oblastech lesknoucí se povrch

    Po nanesení adheziva vykazuje zapečetěná kavita ve všech oblastech lesknoucí se povrch

  • Termoviskózní kompozit byl v ohřívačce (Caps Warmer) zahřátý na 68 °C

    Termoviskózní kompozit byl v ohřívačce (Caps Warmer) zahřátý na 68 °C

  • V prvním kroku byla kavita zaplněna dostavbovým materiálem přibližně do poloviny celkové hloubky defektu

    V prvním kroku byla kavita zaplněna dostavbovým materiálem přibližně do poloviny celkové hloubky defektu

  • Díky nízkoviskózní konzistenci v zahřátém stavu bylo výsledkem vynikající zatečení a přilnutí ke všem okrajům kavity

    Díky nízkoviskózní konzistenci v zahřátém stavu bylo výsledkem vynikající zatečení a přilnutí ke všem okrajům kavity

  • Polymerace první vrstvy výplňového materiálu

    Polymerace první vrstvy výplňového materiálu

  • Druhým inkrementem termoviskózního bulk-fill kompozitu byl kompletně vyplněn zbytek kavity

    Druhým inkrementem termoviskózního bulk-fill kompozitu byl kompletně vyplněn zbytek kavity

  • Polymerace druhé vrstvy výplňového materiálu

    Polymerace druhé vrstvy výplňového materiálu

  • Po odstranění kovové matrice byly zkontrolovány případné nedostatky výplně

    Po odstranění kovové matrice byly zkontrolovány případné nedostatky výplně

  • Další světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 10 sekund z palatinální strany

    Další světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 10 sekund z palatinální strany

  • Další světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 10 sekund z bukální strany

    Další světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 10 sekund z bukální strany

  • Konečná situace: Doopracovaná a vyleštěná rekonstrukce z bulk-fill kompozitu. Funkce a estetika zubu byly úspěšně obnoveny.

    Konečná situace: Doopracovaná a vyleštěná rekonstrukce z bulk-fill kompozitu. Funkce a estetika zubu byly úspěšně obnoveny.

  • Výchozí situace: stará nevyhovující amalgámová výplň na zubu 16 (foceno přes intraorální zrcadlo)

    Výchozí situace: stará nevyhovující amalgámová výplň na zubu 16 (foceno přes intraorální zrcadlo)

  • Situace po odstranění staré dostavby

    Situace po odstranění staré dostavby

  • Po exkavaci kariézních tkání byly odstraněny nerovnosti uvnitř kavity

    Po exkavaci kariézních tkání byly odstraněny nerovnosti uvnitř kavity

  • Izolace pracovního pole pomocí kofferdamu a ohraničení defektu kovovou sekční matricí

    Izolace pracovního pole pomocí kofferdamu a ohraničení defektu kovovou sekční matricí

  • Aplikace gelu s kyselinou fosforečnou na zubní sklovinu

    Aplikace gelu s kyselinou fosforečnou na zubní sklovinu

  • Po 15 sekundách byla kyselina fosforečná aplikována i na dentin na dalších 15 sekund

    Po 15 sekundách byla kyselina fosforečná aplikována i na dentin na dalších 15 sekund

  • Opatrné vysušení kavity po opláchnutí kyseliny fosforečné

    Opatrné vysušení kavity po opláchnutí kyseliny fosforečné

  • Aplikace vazebného prostředku na sklovinu a dentin pomocí microbrushe

    Aplikace vazebného prostředku na sklovinu a dentin pomocí microbrushe

  • Polymerace vazebného prostředku po dobu 15 sekund

    Polymerace vazebného prostředku po dobu 15 sekund

  • Po nanesení adheziva vykazuje zapečetěná kavita ve všech oblastech lesknoucí se povrch

    Po nanesení adheziva vykazuje zapečetěná kavita ve všech oblastech lesknoucí se povrch

  • Vyhřívaná kapslový dávkovač (VisCalor Dispenser, VOCO), jehož funkce ohřevu je založena na technologii blízké infračervenému spektru světla

    Vyhřívaná kapslový dávkovač (VisCalor Dispenser, VOCO), jehož funkce ohřevu je založena na technologii blízké infračervenému spektru světla

  • Termoviskózní kompozit byl v dávkovači ohřátý na 65 °C a pak přímo aplikován do kavity

    Termoviskózní kompozit byl v dávkovači ohřátý na 65 °C a pak přímo aplikován do kavity

  • V prvním kroku byla kavita vyplněna materiálem VisColor bulk přibližně do poloviny celkové hloubky defektu

    V prvním kroku byla kavita vyplněna materiálem VisColor bulk přibližně do poloviny celkové hloubky defektu

  • Polymerace první vrstvy výplňového materiálu

    Polymerace první vrstvy výplňového materiálu

  • Druhým inkrementem byl zcela vyplněn zbytek kavity

    Druhým inkrementem byl zcela vyplněn zbytek kavity

  • Termoviskózní kompozit chladne během několika málo vteřin po kontaktu se zubem díky odvedení tepla (kondukce) rychle zpět na teplotu dutiny ústní a získává tím zpět svoji vysoce viskózní konzistenci

    Termoviskózní kompozit chladne během několika málo vteřin po kontaktu se zubem díky odvedení tepla (kondukce) rychle zpět na teplotu dutiny ústní a získává tím zpět svoji vysoce viskózní konzistenci

  • Polymerace druhé vrstvy výplňového materiálu

    Polymerace druhé vrstvy výplňového materiálu

  • Po odstranění kovové matrice byly zkontrolovány případné nedostatky výplně

    Po odstranění kovové matrice byly zkontrolovány případné nedostatky výplně

  • Další světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 10 sekund z palatinální strany

    Další světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 10 sekund z palatinální strany

  • Další světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 10 sekund z bukální strany

    Další světelná polymerace výplňového materiálu po dobu 10 sekund z bukální strany

  • Konečná situace: Doopracovaná a vyleštěná rekonstrukce z bulk-fill kompozitu. Funkce a estetika zubu byly úspěšně obnoveny

    Konečná situace: Doopracovaná a vyleštěná rekonstrukce z bulk-fill kompozitu. Funkce a estetika zubu byly úspěšně obnoveny

Oba první bulk-fill kompozity (QuiXfil, Dentsply a x-tra fil, VOCO) byly nabízeny ve vysoce viskózní, modelovatelné konzistenci. Na trhu jsou dostupné zatím více než 15 let (QuiXfil byl uveden na trh v roce 2003), avšak i přes vylepšenou hloubku vytvrzení jim byl větší tržní úspěch zpočátku odepřen.18 Teprve se zavedením prvního zatékavého bulk-fill kompozitu (SDR, Dentsply) v roce 2009, který skrze vynikající smáčivost garantuje dobrou zatékavost materiálu ke stěnám a do vnitřních úhlů kavity, stoupla velmi razantně celková poptávka po kompozitech typu bulk-fill. Tímto krokem byl připraven dentální trh pro zavedení dalších konkurenčních produktů, jak ve vysoce viskózní, tak i v zatékavější konzistenci.

Přečtěte si také:

Bulk-fill kompozity jsou běžně nabízeny ve dvou variantách, které vyžadují rozdílné techniky použití:

Zaujala vás ukázka článku?

Staňte se členem klubu StomaTeam a získejte neomezený přístup ke kompletnímu odbornému obsahu...

chci se stát členem klubu stomateam
Informace o autorech: zobrazit skrýt
Prof. Dr. Manhart, Mnichov

Korespondenční adresa:
Prof. Dr. Jürgen Manhart
Poliklinik für Zahnerhaltung und Parodontologie
Klinikum der Universität München
Goethestraße 70, 80336 München
E-mail: manhart@manhart.com

Použitá literatura: zobrazit skrýt

1. Wolff, D., H.J. Staehle, and C. Frese, Komplexe Zahnaufbauten als Alternative zur Überkronung. ZWR, 2015. 124(1): p. 30-34.

2. Hickel, R., et al., Direct composite restorations: extended use in anterior and posterior situations. Clinical Oral Investigations, 2004. 8(2): p. 43-44.

3. Frese, C., D. Wolff, and H. Staehle, Proximal box elevation with resin composite and the dogma of biological width: clinical r2-technique and critical review. Oper Dent, 2014. 39(1): p. 22-31.

4. Frese, C., D. Wolff, and H.J. Staehle, Die R2-Technik: zweiphasige direkte Kompositrestauration. Restaurative Versorgung extrem tiefer Kavitäten. Zahnärztliche Mitteilungen, 2014. 104(5): p. 50-59.

5. Frese, C., D. Wolff, and H.J. Staehle, Komplexe Seitenzahnrestaurationen in der R1- und R2-Technik. Schwierige Ausgangssituationen und deren Lösung bei direkter Versorgung mit Kompositmaterialien. DFZ Der Freie Zahnarzt, 2014. 58(12): p. 72-81.

6. Frese, C., et al., Recontouring teeth and closing diastemas with direct composite buildups: a 5-year follow-up. J Dent, 2013. 41(11): p. 979-85.

7. Roggendorf, M.J., et al., Effect of proximal box elevation with resin composite on marginal quality of resin composite inlays in vitro. J Dent, 2012. 40(12): p. 1068-73.

8. Manhart, J. and R. Hickel, "Bulk Fill"-Komposite. Neuartige Einsatztechnik von Kompositen im Seitenzahnbereich. Swiss Dental Journal, 2014. 124(1): p. 19-28.

9. Lynch, C.D., et al., Guidance on posterior resin composites: Academy of Operative Dentistry - European Section. J Dent, 2014. 42(4): p. 377-83.

10. Staehle, H.J., Minimally invasive restorative treatment. J Adhes Dent, 1999. 1(3): p. 267-84.

11. Heintze, S.D. and V. Rousson, Clinical effectiveness of direct class II restorations - a meta-analysis. J Adhes Dent, 2012. 14(5): p. 407-31.

12. Deliperi, S. and D.N. Bardwell, Direct cuspal-coverage posterior resin composite restorations: A case report. Oper Dent, 2006. 31(1): p. 143-50.

13. Frese, C. and H.J. Staehle, Wie invasiv ist minimalinvasiv? Management von Einzelzahnlücken aus konservierender Sicht. DFZ Der Freie Zahnarzt, 2018. 62(3): p. 70-77.

14. Staehle, H.J., Erweiterte Anwendungsgebiete für Komposite. wissen kompakt, 2007. 1: p. 29-38.

15. Demarco, F.F., et al., Longevity of posterior composite restorations: not only a matter of materials. Dent Mater, 2012. 28(1): p. 87-101.

16. Scholtanus, J.D. and M. Ozcan, Clinical longevity of extensive direct composite restorations in amalgam replacement: up to 3.5 years follow-up. J Dent, 2014. 42(11): p. 1404- 10.

17. Laegreid, T., et al., Clinical decision making on extensive molar restorations. Oper Dent, 2014. 39(6): p. E231-40. CASE REPORT

18. Park, J., et al., How should composite be layered to reduce shrinkage stress: incremental or bulk filling? Dent Mater, 2008. 24(11): p. 1501-5.

19. Ilie, N. and B. Stawarczyk, Bulk-Fill-Komposite: neue Entwicklungen oder doch herkömmliche Komposite? ZMK, 2014. 30(3): p. 90-97.

20. Tauböck, T.T., Bulk-Fill-Komposite. Wird die Füllungstherapie einfacher, schneller und erfolgreicher? teamwork J Cont Dent Educ, 2013. 16(4): p. 318-323.

21. Ferracane, J.L. and E.H. Greener, The effect of resin formulation on the degree of conversion and mechanical properties of dental restorative resins. J Biomed Mater Res, 1986. 20(1): p. 121-31.

22. Caughman, W.F., et al., Correlation of cytotoxicity, filler loading and curing time of dental composites. Biomaterials, 1991. 12(8): p. 737-40.

23. Federlin, M., et al., Kompositrestaurationen im Seitenzahnbereich. S1- Handlungsempfehlung (Langversion). AWMF-Registernummer: 083–028; Stand: Oktober 2016; gültig bis: Oktober 2021. Deutsche Zahnärztliche Zeitschrift, 2017. 72(1): p. 75-82.

24. Manhart, J., Muss es immer Kaviar sein? – Die Frage nach dem Aufwand für Komposite im Seitenzahnbereich. ZMK, 2011. 27(Sonderausgabe März 2011): p. 10-15.

25. Burtscher, P., Von geschichteten Inkrementen zur Vier-Millimeter-Bulk-Fill-Technik – Anforderungen an Komposit und Lichthärtung. DZW Die Zahnarzt Woche, 2011. Ausgabe 39/2011(39): p. 6-8.

26. Margeas, R., New Bulk-Fill Material Simplifies Restorations to One Step. Inside Dentistry, 2014. 10(10): p. 86-90.

27. Margeas, R.C., Bulk-Fill Materials: Simplify Restorations, Reduce Chairtime. Compend Contin Educ Dent, 2015. 36(1): p. e1-e4.

28. Czasch, P. and N. Ilie, In vitro comparison of mechanical properties and degree of cure of bulk fill composites. Clin Oral Investig, 2013. 17(1): p. 227-235.

29. Finan, L., et al., The influence of irradiation potential on the degree of conversion and mechanical properties of two bulk-fill flowable RBC base materials. Dent Mater, 2013. 29(8): p. 906-12.

30. Manhart, J., Neues Konzept zum Ersatz von Dentin in der kompositbasierten Seitenzahnversorgung. ZWR Das Deutsche Zahnärzteblatt, 2010. 119(3): p. 118-125.

31. Fleming, G.J., et al., The potential of a resin-composite to be cured to a 4mm depth. Dental Materials, 2008. 24(4): p. 522-529.

32. Ilie, N., A. Kessler, and J. Durner, Influence of various irradiation processes on the mechanical properties and polymerisation kinetics of bulk-fill resin based composites. J Dent, 2013. 41(8): p. 695-702.

33. Ferracane, J., G. Alex, and R. Margeas, Question: Are Bulk-Fill Composites a Good Idea? Inside Dentistry, 2014. 10(10): p. 42-44.

34. Hickel, R., Neueste Komposite - viele Behauptungen. BZB Bayerisches Zahnärzteblatt, 2012. 49(9): p. 50-53. CASE REPORT

35. Ilie, N., S. Bucuta, and M. Draenert, Bulk-fill resin-based composites: an in vitro assessment of their mechanical performance. Oper Dent, 2013. 38(6): p. 618-25.

36. Condon, J.R. and J.L. Ferracane, Evaluation of composite wear with a new multi-mode oral wear simulator. Dent Mater, 1996. 12(4): p. 218-26.

37. Condon, J.R. and J.L. Ferracane, In vitro wear of composite with varied cure, filler level, and filler treatment. Journal of Dental Research, 1997. 76(7): p. 1405-1411.

38. Poggio, C., et al., Surface roughness of flowable resin composites eroded by acidic and alcoholic drinks. J Conserv Dent, 2012. 15(2): p. 137-40.

39. Frankenberger, R., et al., Bulk-Fill-Komposite: Mit dicken Schichten einfacher zum Erfolg? Quintessenz, 2012. 65(5): p. 579-584.

40. Frankenberger, R., et al., Die richtige Basisversorgung - Expertenzirkel. Dental Magazin, 2012. 30(1): p. 12-24.

41. de Goes, M.F., M.S. Shinohara, and M.S. Freitas, Performance of a new one-step multimode adhesive on etched vs non-etched enamel on bond strength and interfacial morphology. J Adhes Dent, 2014. 16(3): p. 243-50.

42. Hanabusa, M., et al., Bonding effectiveness of a new 'multi-mode' adhesive to enamel and dentine. J Dent, 2012. 40(6): p. 475-84.

43. McLean, D.E., et al., Enamel Bond Strength of New Universal Adhesive Bonding Agents. Oper Dent, 2015. 40(4): p. 410-7.

44. Takamizawa, T., et al., Influence of different etching modes on bond strength and fatigue strength to dentin using universal adhesive systems. Dent Mater, 2016. 32(2): p. e9-21.

45. Wagner, A., et al., Bonding performance of universal adhesives in different etching modes. J Dent, 2014. 42(7): p. 800-7.

46. Lenzi, T.L., et al., Bonding Performance of a Multimode Adhesive to Artificially-induced Caries-affected Primary Dentin. J Adhes Dent, 2015. 17(2): p. 125-31.

47. Loguercio, A.D., et al., A new universal simplified adhesive: 36-Month randomized double-blind clinical trial. J Dent, 2015. 43(9): p. 1083-92.

48. Munoz, M.A., et al., In vitro longevity of bonding properties of universal adhesives to dentin. Oper Dent, 2015. 40(3): p. 282-92.

49. Da Rosa Rodolpho, P.A., et al., 22-Year clinical evaluation of the performance of two posterior composites with different filler characteristics. Dent Mater, 2011. 27(10): p. 955-63.

50. van de Sande, F.H., et al., 18-year survival of posterior composite resin restorations with and without glass ionomer cement as base. Dent Mater, 2015. 31(6): p. 669-75.

51. Manhart, J., et al., Review of the clinical survival of direct and indirect restorations in posterior teeth of the permanent dentition. Oper Dent, 2004. 29(5): p. 481-508.

52. Opdam, N.J., et al., Longevity of posterior composite restorations: a systematic review and meta-analysis. J Dent Res, 2014. 93(10): p. 943-9.

53. Opdam, N.J., et al., 12-year survival of composite vs. amalgam restorations. J Dent Res, 2010. 89(10): p. 1063-7. CASE REPORT

Články na podobné téma:
Částečná extrakce: technika ochrany lůžka a digitální workflow Články
Částečná extrakce: technika ochrany lůžka a digitální workflow

24. 5. 2021 | Obecná stomatologie

Autoři článku popisují použití částečné extrakce v případě fraktury korunky horního postranního řezáku...

Detail příspěvku

Minimálně invazivní chirurgie v dětské  stomatologii za použití stomatologických laserů Články
Minimálně invazivní chirurgie v dětské stomatologii za použití stomatologických laserů

25. 5. 2021 | Obecná stomatologie

Drobné orální chirurgické zákroky jsou pro dítě i pro lékaře značnou výzvou, především, je-li nezbytné odstranění...

Detail příspěvku

Mohlo by vás také zajímat:

Tento web používá k optimalizaci služeb soubory cookies. Používáním tohoto webu souhlasíte s využitím těchto souborů. Více informací >

ROZUMÍM

Pro prohlížení časopisu se prosím přihlašte.

Přihlášením získáte následující výhody:

- možnost prohlížet si kompletní elektronická interaktivní PDF vydání všech našich titulů
- bezplatné zvýraznění TOP inzerce na portálech dentalbazar.cz a dentaljobs.cz
- snadné nakupování na našem e-shopu

Přihlášení

Nemáte ještě registraci? Nová registrace

Zapomenuté heslo

Vyplňte svůj registrovaný e-mail. Heslo Vám bude neprodleně zasláno do Vaší e-mailové schránky.