Co dnes víme o vapování?

Složení e-liquidů – náplní do e-cigaret

Základními všeobecně deklarovanými složkami e-liquidů jsou propylenglykol, glycerin, aromata a nikotin – existuje také mnoho různých e-liquidů bez obsahu nikotinu, které ovšem v naprosté většině obsahují množství různých aromatických aditiv. Výrobci samozřejmě tvrdí, že složení e-liquidů je důkladně kontrolováno a testováno. Ovšem kromě nikotinu můžeme v obsahu e-liquidů narazit na řadu toxických látek, skrývajících se především za pojmem „aromata“, která jsou jedním z hlavních lákadel pro potenciální vapery (uživatele e-cigaret). Podle dostupných informací bylo zjištěno, že e-liquidy nezřídka obsahují acetoin a acetylpropionyl – látky, které při vysokých teplotách představují riziko popálení plic, či dokonce formaldehyd, acetaldehyd a různé těkavé organické sloučeniny – mj. také cukr a různá sladidla. U e-liquidů deklarujících nulový obsah nikotinu byly v některých vzorcích zjištěny stopy nikotinu, a to i ve významné míře. To je samozřejmě velmi alarmující nejen s ohledem na nevědomou tvorbu návyku na nikotin, či v souvislosti s odvykáním od závislosti na nikotinu pomocí vapingu. Nezávislá kontrola obsahu e-liquidů je prozatím celosvětově velmi chabá – je kupříkladu daleko za kontrolou léčiv či potravin, a vapeři v podstatě nemohou s jistotou vědět, co vlastně vdechují a čím „obohacují“ své tělo. Samozřejmě ani nemůžeme vědět, jaký vliv na lidským organismus bude mít dlouhodobá inhalace samotného aerosolizovaného propylenglykolu a glycerinu. Je to v podstatě experiment s lidským zdravým, jehož výsledek se ukáže až po letech. 

Klinické studie dopadů vapingu nejen na orální zdraví

Prohlášení zástupců vaping průmyslu o neškodnosti vapingu se s oblibou opírají o materiály určitého typu, viz kupříkladu zpráva na webu European Society of Cardiology (ESC) s nadpisem Electronic cigarettes do not damage the heart. Také vás překvapuje, že organizace typu ESC zveřejní zprávu s titulkem, který jednoznačně hlásá, že e-cigarety nepoškozují srdce? Troufám si tvrdit, že to lze označit přinejmenším za nezodpovědné, obzvlášť, když je ve zprávě prezentován především rozdíl v akutních účincích vdechnutí e-liquidu oproti vdechnutí tabáku a k tomuto výzkumu posloužil pouze jediný typ e-liquidu od jednoho výrobce a závěrem studie je, že „neprokázala významné poruchy srdeční funkce po akutním použití e-cigarety“. Takové případy selhání akademické zodpovědnosti zástupci vaping průmyslu samozřejmě velmi vítají a zneužívají.

Zpráva na webu American College of Cardiology uvádí, že podle jedné z dosud největších prospektivních studií zkoumajících možné souvislosti mezi vapingem a srdečním selháním, jejíž výsledky byly publikovány v Journal of the American College of Cardiology pod názvem Electronic nicotine product use is associated with incident heart failure – the all of us research program, mají vapeři výrazně vyšší pravděpodobnost, že se u nich vyvine srdeční selhání. Studie zahrnovala 175 667 účastníků s průměrným věkem 52 let, z toho 60,5 % žen. Z této skupiny po dobu 45měsíčního sledování prodělalo srdeční selhání 3 242 účastníků. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří kdykoli používali elektronické cigarety, měli o 19 % vyšší pravděpodobnost rozvoje srdečního selhání ve srovnání s lidmi, kteří elektronické cigarety nikdy nepoužívali.