StomaTeam, s.r.o. - Váš průvodce dentálním světem

menuCZK0 
StomaTeam > Články > Endodoncie > Perforace furkace: současné postupy a budoucí perspektivy

Perforace furkace: současné postupy a budoucí perspektivy

Manal Farea, BDS, PhD., MSc. | Profesor Dr. Adam Husein, BDS

Během endodontického ošetření se může vyskytnout mnoho procedurálních nehod, mezi kterými hraje významnou roli perforace systému kořenových kanálků. Perforace je definována Americkou asociací endodoncie (AAE) ve Slovníku endodontických pojmů (2003) jako „mechanická nebo patologická komunikace mezi systémem kořenových kanálků a vnějším povrchem zubu, která je způsobena kazem, resorpcí nebo iatrogenními faktory“. Byla identifikována jako druhá nejčastější příčina endodontického selhání, která čítá 9,6 % všech neúspěšných případů (Pitt Ford a kol., 995).


Následkem perforace furkace může dojít k destrukci parodontálních tkání, což nakonec vede ke ztrátě zubu (Arens, Torabinejad, 1996; Tsesis, Fuss, 2006). Prognóza zubu závisí
na několika faktorech:

1. Závažnost počátečního poškození parodontální tkáně
2. Umístění a velikost perforace
3. Bakteriální kontaminace
4. Těsnicí schopnost nebo cytotoxicita opravného materiálu (Tsesis, Fuss, 2006; Sinai, 1977, Balla a kol., 1991)

Dokonce i když se používá k ošetření perforace biokompatibilní materiál, může rozsáhlé poranění způsobit nevratné poškození periodoncia v oblasti furkace (Sinai a kol., 1989). Při velkých perforacích je úplné utěsnění defektu opravným materiálem problematické a umožňuje dráždivým látkám nepřetržitě penetrovat do oblasti furkace (Balla a kol., 1991). Perforace v blízkosti gingiválního sulku vyvolávají perzistující zánět a prorůstání sulkulárního epitelu do defektu (Tsesis, Fuss, 2006). Sinai (1977) uvedl, že koronálně lokalizované perforace včetně perforací furkace byly závažnější než perforace ve střední a apikální třetině kanálku. Cílem tohoto přehledu je shromáždit a přezkoumat údaje, které jsou k dispozici ve vědecké literatuře, a dospět k závěru o nejlepších možnostech léčby.

Metody

Vyhledávání v literatuře
Bylo provedeno na angličtinu omezené vyhledávání MEDLINE článků publikovaných od roku 2002 do roku 2015. Hledaná klíčová slova zahrnovala „perforace a endodoncie“, „perforace furkace“, „kořenový kanálek a perforace“ a „perforace a mineral trioxide aggregate (MTA)“. Poté bylo provedeno ruční vyhledávání odkazů na shromážděné články k určení, zda by měly být k tématu zahrnuty další relevantní záznamy.

Výsledky
Z 820 článků jsme zjistili, že 285 z nich se zabývalo tématem „perforace a endodoncie“, 92 článků tématem „perforace furkace“, 299 článků obsahovalo téma „kořenový kanálek a perforace“ a 144 článků „perforace a mineral trioxide aggregate (MTA)“.

Techniky opravy perforace a jejich prognóza
Byly využity chirurgické a nechirurgické postupy pro obnovení periodontální tkáně při perforaci stěny. Jak při chirurgických, tak i nechirurgických postupech je třeba vzít v úvahu dva faktory:
1. Volba vhodného materiálu
2. Použití matrice (Clauder, Shin, 2009)

Materiál pro opravu by měl být vybrán na základě následujících kritérií:
▪ Přístupnost perforované stěny
▪ Biokompatibilita (aby nebyl toxický a karcinogenní)
▪ Schopnost indukovat osteogenezi a cementogenezi
▪ Kontrola vlhkosti
▪ Snadná manipulace
▪ Estetické hledisko (Clauder, Shin, 2009; Bryan, Woollard, Mitchell, 1999; Yildirim et al, 2005; Samiee et al, 2010)

Použití matrice
Kontrolování hemostázy a umístění reparačního materiálu na stěnu perforace bez přetlačení do okolních periodontálních struktur jsou zásadními předpoklady pro úspěch opravy perforace. Za účelem dosažení plynulého utěsnění musí být kontrolována zástava krvácení (Clauder, Shin, 2009). Odložená oprava perforace může vést k přetlačení opravných materiálů jako výsledek kolapsu okolního periodoncia, které je nahrazeno granulační tkání. V pokusu zabránit přetlačení opravného materiálu byly použity vnitřní matrice jako je síran vápenatý, hydroxyapatit, kolagen, demineralizovaná lyofi lizovaná kost a Gelfoam (Clauder, Shin, 2009; Roda, 2001; Bargholz, 2005).

Koncept vnitřní matrice byl představen Lemonem (1992), který navrhl adekvátně utěsnit perforaci furkace a zabránit tak přetlačení materiálu. Doporučil také využití hydroxyapatitu jako matrice pod amalgám. Síran vápenatý a hydroxid vápenatý zabraňovaly přetlačení kompozitní pryskyřice, pokud je použita jako reparační materiál do furkace (Imura a kol., 1998). V roce 1999 Jantarat a jeho spolupracovníci prokázali, že amalgám podložený cementem z hemihydrátu síranu vápenatého použitý jako matrice pro opravu perforace furkace zlepšuje jeho těsnicí schopnost. Hapset (obsahuje 65 % neabsorbovatelného hydroxyapatitu a 35 % cementu z hemihydrátu síranu vápenatého) a hydroxyapatit vykazují podobnou léčebnou odezvu, když jsou použity jako vnitřní matrice pod amalgám (Rafter a kol., 2002). Rafter a kol. (2002) dále uvedli, že došlo k výraznému přetlačování amalgámu do kosti ležící pod perforací s přidruženou těžkou zánětlivou odpovědí, pokud se používá samostatně bez matrice.

Ačkoliv bylo zjištěno, že i bez použití vnitřní matrice bylo dosaženo optimální pevnosti a vynikajícího utěsnění MTA za přítomnosti vlhkosti (Arens, Torabinejad 1996, Holland a kol., 2001, Torabinejad a kol., 1994), někteří autoři uváděli protichůdné výsledky ohledně použití vnitřní matrice pod MTA. V roce 2004 navrhl Kratchman, že místo perforace by po dosažení hemostázy mělo být navlhčeno pomocí hypochloritu sodného a že v místě perforace musí být použita fyzická bariéra, jako je kolagen nebo síran vápenatý, jako prevence přetlačení MTA do kosti.

Podle Bargholze (2005) byly dosaženy excelentní klinické výsledky při použití kolagenové matrice pod MTA. Studie od Al-Daafase a Al-Nazhana (2007) ukázaly, že síran vápenatý zabraňuje přetlačování opravného materiálu. Byla však zjištěna nepříznivá zánětlivá reakce – migrace epiteliální tkáně do defektu perforace a neschopnost indukovat regeneraci kosti.

Autoři tím pádem dospěli k závěru, že použití síranu vápenatého jako vnitřní matrice pro MTA není doporučováno. Při použití jako vnitřní matrice pro opravu perforace furkace síran vápenatý ani Collaplug (Calcitek, Carlsbad, Kalifornie) nezlepšily těsnicí schopnost ani nezmenšily výskyt nadměrného přetlačení MTA. Proto autoři dospěli k závěru, že tyto dva materiály nelze doporučovat jako vnitřní matrice pro MTA (Zou a kol., 2008). Navíc síran vápenatý ani hydroxyapatit nevylepšily těsnicí schopnost MTA, pokud byly použity jako vnitřní matrice pro opravu perforace furkace (Taneja, Kumari 2011).

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v časopisu StomaTeam

Prohlédněte/stáhněte si celý časopis ve formátu PDF ❯

Publikováno: StomaTeam 3/2019

Manal Farea, BDS, PhD., MSc.

je zubní lékařka s bakalářským titulem z Univerzity Sana'a (Sana'a, Jemen) v roce 2003. V roce 2010 získala magisterský titul v oboru endodoncie na University Sains Malaysia (Malajsie). V roce 2015 absolvovala svůj PhD. titul na stejné univerzitě na téma regenerační endodoncie. Dr. Manal získala stipendium od Sana'a University v Jemenu v roce 2007 a stipendium od USM v roce 2011.

Profesor Dr. Adam Husein, BDS

je přednášejícím v rehabilitační protetice a děkanem School of Dental Sciences, University Sains Malaysia (Malajsie). Získal bakalářský titul v Adelaide v Austrálii v roce 1996. V roce 2004 obdržel promoční diplom v oboru klinické zubní lékařství, doktor v oboru klinické stomatologie a spolupracovník Královské Australasijské vysoké školy zubních lékařů (FRACDS) na univerzitě v Adelaide.

Články na podobné téma:
Endodoncie ve 3D – kazuistika s využitím CBCT Články
Endodoncie ve 3D – kazuistika s využitím CBCT

23. 8. 2018 | Endodoncie

Vyšetření pomocí rentgenu hraje důležitou a dnes již nezastupitelnou...

Detail příspěvku

Mohlo by vás také zajímat:
Nejste přihlášen/a

přihlásit     registrovat