StomaTeam > Články > Protetika > Keramické fazety: minimální preparace, maximální efekt – 3. část

Keramické fazety: minimální preparace, maximální efekt – 3. část

3. 6. 2019 | Prof. Dr. Jürgen Manhart

„Non-prep“ fazety a adhezivní fixace

Třetí část série článků o keramických fazetách (1. část – StomaTeam 1/2019, 2. část – StomaTeam 2/2019 – naleznete také na www.stomateam.cz) pojednává o využití tohoto typu rekonstrukce v postranním úseku chrupu a uvádí pro a proti u kontroverzně diskutovaných „non-prep“ fazet. Obsahuje též detaily o adhezivní fixaci a jejím vlivu na úspěch klinického ošetření nebo na estetický vzhled fazet a uzavírá tuto sérii článků.

Po preparaci

Výsledná barva fixovaných fazet je vzhledem k tenké vrstvě rekonstrukčního materiálu ovlivňována tloušťkou vrstvy a translucencí/opacitou použité keramiky, optickými vlastnostmi fixačního kompozitu a též významnou měrou barvou preparovaného pahýlu zubu.^{1, 2} Proto je naprosto nezbytné tlumočit zubnímu technikovi barvu pahýlu, aby toto mohl při modelování fazet zohlednit. K určení barevného odstínu pahýlu se používá speciální vzorník – zvolený barevný vzor přiložíme k navlhčenému preparovanému zubu a zdokumentujeme pomocí digitální fotografie (obr. 1).^{1, 3}

V návaznosti na preparaci se k otiskům příslušné čelisti a protiskusu provádí registrace vzájemného vztahu čelistí, habituální statické okluze pomocí okluzního protokolu a registrace poměrů pomocí obličejového oblouku. K výrobě provizorií lze jako pomůcku použít diagnostickou šablonu. Dočasné ošetření jednotlivých napreparovaných zubů lze provést též přímou kompozitní technikou s bodovým leptáním labiální plošky zubu.

Více informací k obsahu videa ZDEReklama

Výběr barvy: zprostředkování barvy pahýlu preparovaného zubu zubnímu technikovi pomocí speciálního vzorníku
Preparace na fazetu na prvním horním premoláru
Adhezivně fixovaná fazeta na premoláru: okluzní okraj fazety se nesmí nalézat v silně zatěžované zóně na kontaktu statické okluze nebo v oblasti dynamických funkčních drah
Zkouška estetiky fazet: fazety na zubech 13–11 nalepené na tvrdé zubní tkáně pomocí pasty Try-in (obarvený glycerinový gel), jejíž zabarvení koresponduje s příslušným fixačním kompozitem.
Výchozí situace: frontální zuby dolní čelisti s černými dírami mezi jednotlivými zuby a kompletně otevřeným aproximálním prostorem mezi zuby 42 a 44.
Preparace: zuby jsou napreparovány pro otisk ke zhotovení fazet. Aby bylo možno uzavřít černé díry mezi zuby, musí se aproximální prostory otevřít více orálně.
Fazety z vrstvené keramiky (zubní technik: Hubert Schenk, Mnichov)
Odkrytí cervikálních okrajů: po estetické zkoušce následuje odkrytí cervikálních okrajů pomocí tenkých retrakčních vláken jako příprava k adhezivní fixaci
Vysušení pracovního pole pomocí kofferdamu s širokým prořezem a vatovými válečky. V lingválním utěsnění se nachází výklenek pro malou savku. Současně se nasazují dvě fazety – sousední zuby jsou izolovány teflonovou páskou.
Uzavřené aproximální prostory: konečný stav s individuálně vrstvenými fazetami. Aproximální prostory bylo možno uzavřít keramickými fazetami a estetika celé frontální oblasti byla významně zlepšena.

Fazety v postranním úseku chrupu

Fazety se sice používají převážně ve frontálním úseku chrupu, především v horní čelisti; avšak indikační spektrum jejich využití – mimo jiné v závislosti na požadavcích vycházejících z estetické analýzy – zasahuje i do oblasti premolárů a dokonce molárů.^4–6 Pokud je nutné zhotovovat bukální fazety na premolárech nebo dokonce až na prvních molárech v horní čelisti, provádí se preparace stejně jako u frontálních zubů (obr. 2a, b).^7–9 Okluzní okraj se ovšem nesmí nacházet ve vysoce zatěžované zóně statického okluzního kontaktu nebo v oblasti dynamických drah při funkčních pohybech.¹⁰ Pokud není zachováno řezákové a špičákové vedení, ale existuje skupinové vedení v postranním úseku, doporučuje se extendovat okluzní okraj až do centrální fisury a současně na okluzi zredukovat bukální hrbolky o cca 1,5 až 2 mm.¹⁰ Na postranní zuby v dolní čelisti by se na bukální opěrné hrbolky neměly umisťovat žádné fazety z důvodu profylaxe fraktur, ale spíše je vhodnější zhotovovat rovnou keramické částečné korunky.

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

„Non-prep“ fazety

U plánovaného ošetření fazetami lze v ojedinělých případech zcela vynechat preparaci příslušných zubů, pokud existují příznivé klinické počáteční podmínky s vhodným postavením zubů a perfektními funkčními poměry vhodné ke zhotovení tzv. „non-prep“ fazet.^{11, 12} Nicméně u většiny pacientů po pečlivě provedeném plánování ošetření vyvstane nutnost preparace příslušných zubů,¹³ i když třeba jen minimální.

Zaujala vás ukázka článku?

Předplaťte si online obsah StomaTeamu a získejte neomezený přístup ke kompletnímu odbornému obsahu a řadu výhod pro předplatitele

chci předplatné

Použitá literatura: zobrazit skrýt

Hajto, J. and U. Gehringer, Individuell variierende Präparationstiefe und Schichttechnik bei Frontzahnveneers. Quintessenz Zahntechnik, 2011. 37(8): p. 990-1000.
Hajto, J. and C. Marinescu, An esthetic challenge: isolated areas of high translucency in laminate veneers. Eur J Esthet Dent, 2012. 7(3): p. 282-94.
Griffin, J.D., Excellence in photography: heightening dentist-ceramist communication. Dent Today, 2009. 28(7): p. 124-127.
Kern, M., et al., Vollkeramik auf einen Blick. Leitfaden zur Indikation, Werkstoffauswahl, Vorbereitung und Eingliederung von vollkeramischen Restaurationen. 6. Auflage ed. 2015, Ettlingen: AG für Keramik in der Zahnheilkunde e.V.
Vanlioğlu, B.A. and Y. Kulak-Özkan, Minimally invasive veneers: current state of the art. Clinical, Cosmetic and Investigational Dentistry, 2014. 6: p. 101-107.
Gurel, G., Discovering the artist inside: a three-step approach to predictable aesthetic smile designs, Part I. Dent Today, 2013. 32(5): p. 74, 76-8.
Archangelo, C.M., et al., Laminate veneers in premolars: nonlinear study using 3-D FEA. Journal of Dental Research, 2009. 88, Special Issue A, Abstract No. 3321.
Peumans, M., et al., Five-year clinical performance of porcelain veneers. Quintessence Int, 1998. 29(4): p. 211-221.
Strassler, H.E. and D. Nathanson, Clinical evaluation of etched porcelain veneers over a period of 18 to 42 months. J Esthet Dent, 1989. 1(1): p. 21-28.
Robbins, J.W., Porcelain veneers, in Fundamentals of Operative Dentistry. A Contemporary Approach. (2nd Ed.), J.B. Summit, J.W. Robbins, and R.S. Schwartz, Editors. 2001, Quintessence Publishing Co, Inc: Chicago. p. 427-450.
Javaheri, D., Considerations for planning esthetic treatment with veneers involving no or minimal preparation. The Journal of the American Dental Association, 2007. 138(3): p. 331-337.
Kunzelmann, K.H. and M. Kern, Wunsch und Wirklichkeit: Bewertung von prep-freien "Tenuia"-Veneers und ihre Grenzen in der Praxis. Deutsche Zahnärztliche Zeitschrift, 2009. 64(10): p. 582-586.
Jordan, A., Clinical aspects of porcelain laminate veneers: considerations in treatment planning and preparation design. J Calif Dent Assoc, 2015. 43(4): p. 199-202.
Wells, D.J. and J.J. Rego, Exquisite esthetics with no-preparation veneers. A non-invasive technique to preserve enamel. Journal of Cosmetic Dentistry, 2014. 30(1): p. 47-54
Wells, D., Low-risk dentistry using additive-only ("no-prep") porcelain veneers. Compend Contin Educ Dent, 2011. 32(5): p. 50-5.
Gütges, A., Additional Veneers. Drei Wege, ein Ergebnis!? Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 302-316.
Hajmasy, A. and H. Schorn, Maximaler Substanzerhalt bei maximaler Ästhetik. Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 352-356.
Müterthies, K., Additio ad naturam. Möglichkeiten einer noninvasiven Veneer-Behandlung. Quintessenz Zahntech, 2010. 36(3): p. 366-373.
Gresnigt, M. and M. Ozcan, Esthetic rehabilitation of anterior teeth with porcelain laminates and sectional veneers. J Can Dent Assoc, 2011. 77: p. b143.
Miranda, M., et al., Ceramic Fragments and Metal-free Full Crowns: A Conservative Esthetic Option for Closing Diastemas and Rehabilitating Smiles. Oper Dent, 2013. 38(6): p. 567-71.
Signore, A., et al., Sectional porcelain veneers for a maxillary midline diastema closure: a case report. Quintessence Int, 2013. 44(3): p. 201-6.
Malta, D.A., et al., Partial ceramic restorations in anterior dentition: case report of a 10-year-old patient. American Journal of Esthetic Dentistry, 2014. 3(3): p. 170-186.
Rigo, L.C., et al., Ceramic fragment restoration of a traumatized tooth in a young patient. American Journal of Esthetic Dentistry, 2014. 3(4): p. 248-257.
Kuday, H. and M. Magne, The reservoir technique. Quintessence Dent Technol, 2015. 38: p. 189-194.
Vadini, M., et al., No-Prep Rehabilitation of Fractured Maxillary Incisors with Partial Veneers. J Esthet Restor Dent, 2016. 28(6): p. 351-358.
Turrini, R., et al., Non-Prep-Veneers - geeignet oder nicht? Vorteile und Grenzen (I). Quintessenz, 2016. 67(6): p. 665-675.
McLaren, E.A. and B. LeSage, Feldspathic Veneers: What Are Their Indications? Compend Contin Educ Dent, 2011. 32(3): p. 44-49.
Kanemura, N., H. Sano, and J. Tagami, Tensile bond strength to and SEM evaluation of ground and intact enamel surfaces. J Dent, 1999. 27(7): p. 523-530.
DiMatteo, A.M., Prep vs No-Prep: The Evolution of Veneers. Inside Dentistry, 2009. 5(6): p. 72-79.
Pröbster, L. and M. Groten, Adhäsive Keramikveneers und -teilkronen im Frontzahngebiet. Zahmmedizin up2date, 2010. 5: p. 453-480.
Chen, J.H., et al., Clinical evaluation of 546 tetracycline-stained teeth treated with porcelain laminate veneers. J Dent, 2005. 33(1): p. 3-8.
Cherukara, G.P., et al., A study into the variations in the labial reduction of teeth prepared to receive porcelain veneers--a comparison of three clinical techniques. Br Dent J, 2002. 192(7): p. 401-404.
Sheets, C.G., The periodontal-restorative interface: enhancement through magnification. Pract Periodontics Aesthet Dent, 1999. 11(8): p. 925-931.
Kosyfaki, P., M. del Pilar Pinilla Martin, and J.R. Strub, Relationship between crowns and the periodontium: a literature update. Quintessence Int, 2010. 41(2): p. 109-26.
LeSage, B., Classifying Veneer Preparations. Inside Dental Technology, 2014. 5(2): p. 38-48.
Christensen, G.J., Has tooth structure been replaced? J Am Dent Assoc, 2002. 133(1): p. 103-5.
LeSage, B., Revisiting the design of minimal and no-preparation veneers: a step-by-step technique. J Calif Dent Assoc, 2010. 38(8): p. 561-9.
Molina, I.C., et al., Partial-prep bonded restorations in the anterior dentition: Long-term gingival health and predictability. A case report. Quintessence Int, 2016. 47(1): p. 9-16.
Kunzelmann, K.H., "Tenuia"-Veneers: dünn gepresst - Indikation auf "dünnem Eis" (Interview). Deutsche Zahnärztliche Zeitschrift, 2009. 64(10): p. 587-588.
Guess, P.C. and C.F. Stappert, Midterm results of a 5-year prospective clinical investigation of extended ceramic veneers. Dental Materials, 2008. 24(6): p. 804-813.
Clelland, N.L., et al., Influence of bond quality on failure load of leucite- and lithia disilicate-based ceramics. J Prosthet Dent, 2007. 97(1): p. 18-24.
Chadwick, R.G., J.F. McCabe, and T.E. Carrick, Rheological properties of veneer trial pastes relevant to clinical success. Br Dent J, 2008. 204(6): p. E11.
Xing, W., et al., Evaluation of the esthetic effect of resin cements and try-in pastes on ceromer veneers. J Dent, 2010. 38 Suppl 2: p. e87-e94.
Sheets, C.G. and T. Taniguchi, Advantages and limitations in the use of porcelain veneer restorations. J Prosthet Dent, 1990. 64(4): p. 406-11.
Omar, H., et al., Effect of CAD-CAM Porcelain Veneers Thickness on Their Cemented Color. J Dent, 2010. 38 Suppl, 2: p. e95-e99.
Zhang, F., Y. Zhao, and M.E. Razzoog, Effect of layering feldspathic porcelain on resulting veneer color with aluminum oxide core. Zhonghua Kou Qiang Yi Xue Za Zhi, 2002. 37(3): p. 206-209.
Winter, R., Visualizing the natural dentition. J Esthet Dent, 1993. 5(3): p. 102-17.
Schroeder, H.E., Pathobiologie oraler Strukturen. 1991, Basel: Karger-Verlag.
Hall, N.R. and M.C. Kafalias, Composite colour matching: the development and evaluation of a restorative colour matching system. Aust Prosthodont J, 1991. 5: p. 47-52.
Friedman, M.J., Current state-of-the-art porcelain veneers. Curr. Opin. Cosmet. Dent., 1993: p. 28-33.
Aristidis, G.A. and B. Dimitra, Five-year clinical performance of porcelain laminate veneers. Quintessence.Int., 2002. 33(3): p. 185-189.
Dumfahrt, H. and H. Schäffer, Porcelain laminate veneers. A retrospective evaluation after 1 to 10 years of service: Part II--Clinical results. The International Journal of Prosthodontics, 2000. 13(1): p. 9-18.
Wylie, S.G., H.K. Tan, and K. Brooke, Restoring the vertical dimension of mandibular incisors with bonded ceramic restorations. Australian Dental Journal, 2000. 45: p. 91-96.
Friedman, M.J., A 15-year review of porcelain veneer failure - a clinician's observations. Compendium of Continuing Education in Dentistry, 1998. 19: p. 625-636.
Swift, E.J., Jr. and M.J. Friedman, Critical appraisal. Porcelain veneer outcomes, part I. J Esthet.Restor.Dent, 2006. 18(1): p. 54-57.