Podmínky souboje

Sedmdesátiletý pacient se dostavil na kliniku, protože nebyl spokojen se svou stávající horní náhradou. Vstupní vyšetření ukázalo celkovou náhradu, která již byla opakovaně upravována a podkládána. Frontální zuby byly výrazně abradované a frakturované, což pacientovi bránilo volně se usmívat. Protože implantát v oblasti zubu 24 byl ztracen, stávající horní náhrada již neposkytovala dostatečnou retenci, což vedlo ke každodenní nejistotě. Kvůli nedostatečné stabilitě bylo stále obtížnější kousat tužší potravu. V dolní čelisti měl pacient částečnou snímatelnou náhradu se sponami, nahrazující zuby 35, 36, 41, 46 a 47. Situace v dolní čelisti byla stabilní, proto byla plánována pouze nová celková protetická rehabilitace horní čelisti (obr. 1).

Analogová a digitální výchozí situace

Protože pacient byl zubní lékař v důchodu a stále se zajímal o nové digitální technologie, byl ochoten podstoupit analogové i digitální ošetření. Vzhledem ke svým zkušenostem s nošením, zhotovováním, odevzdáváním a úpravami náhrad představoval výborný testovací subjekt pro posouzení funkčnosti a estetiky.

Na konci měl zkušený pacient rozhodnout, kterou náhradu bude nosit trvale a která bude sloužit jako plně funkční záložní řešení. Oba pracovní postupy proběhly vždy v pěti návštěvách. Zatímco analogový tým začal konvenčním anatomickým alginátovým otiskem (obr. 2a), digitální tým zahájil práci intraorálním skenem (Medit i700) (obr. 2b). V analogové laboratoři byl zhotoven model, podsekřiviny byly vykrývány voskem a individuální otiskovací lžíce byla vyrobena a dokončena ručně. V digitální laboratoři byla lžíce navržena v softwaru exocad a následně aditivně vyrobena (obr. 3b+).

Funkční otisk a skusová šablona

Analogově i digitálně zhotovené individuální lžíce (obr. 3a a b) byly odeslány na kliniku k mukodynamickým otiskům polyetherovým materiálem Impregum (3M) (obr. 4a a b). Již v této fázi sací efekt jasně ukázal, že digitální lžíce výrazně překonala analogovou.

Digitální systém umožňuje snadné určení hranice mezi pohyblivou a nepohyblivou sliznicí a automaticky generuje přesně dosedající lžíci. Tyto lžíce obvykle nejsou v okrajích přeextendované na rozdíl od konvenčních alginátových otisků. Těsný dosed zlepšuje retenci a umožňuje funkční otisk materiálem s nižší viskozitou v menším množství, čímž zlepšuje počáteční uzávěr i ventilový efekt.

Pro konvenční náhradu byl na základě mukodynamického otisku zhotoven pracovní model. Podsekřiviny byly vykrývány voskem a skusová šablona byla ručně zhotovena ze světlem tuhnoucích destiček a voskového valu (obr. 5a). U digitální náhrady byl mukodynamický otisk v aditivně vyrobené lžíci naskenován a data byla odeslána do digitální laboratoře. V softwaru exocad byl vygenerován virtuální pracovní model a byla navržena a aditivně vyrobena skusová šablona s držátkem (obr. 5b).

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Prof. Dr. Dubravka Knezovid Ziatarid

Je profesorkou v oboru snímatelné protetiky a garantkou volitelných předmětů „Základy estetické stomatologie“ a „Klinická digitální komunikace se zubní laboratoří“ na Fakultě zubního lékařství Univerzity v Záhřebu, kde absolvovala specializaci v oboru protetiky i doktorské studium. V roce 2007 získala druhé místo za vynikající posterovou prezentaci na kongresu International College of Prosthodontists ve Fukuoce v Japonsku. Vedla několik vědeckých projektů financovaných chorvatským Ministerstvem vědy a Univerzitou v Záhřebu. Její výzkumné zaměření i klinická praxe se soustředí na estetická stomatologická ošetření s minimálně invazivním přístupem.

Assist. Prof. Dr. Davor Met, Záhřeb/Chorvatsko

Dokončil studium na Fakultě zubního lékařství Univerzity v Záhřebu v roce 2000 a následně zde působil jako vědecký asistent. V roce 2005 dokončil specializaci v oboru stomatologické protetiky a v roce 2009 obhájil disertační práci. Působí jako docent na Univerzitě v Záhřebu a zároveň vede svou soukromou kliniku v Záhřebu. Podílí se na pregraduální výuce a vede kurzy celoživotního vzdělávání. V anglickém studijním programu koordinuje předměty „Informační technologie v zubním lékařství“ a „Preklinická snímatelná protetika“ a na Fakultě zdravotnických věd Univerzity v Lublani předmět „Gnatologie“. Je členem odborných společností v Chorvatsku i v zahraničí a autorem řady odborných publikací.