StomaTeam > Články > Ortodoncie > Úloha zubního lékaře u pacienta trpícího OSAS

Úloha zubního lékaře u pacienta trpícího OSAS

23. 8. 2019 | Dr. Daniel Celli, MD, DDS, MSC, Ph.D., Itálie

Syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS) je součástí skupiny respiračních spánkových poruch zahrnující prosté až habituální chrápání, syndrom zvýšené respirační rezistence horních cest dýchacích, občasnou apnoe a hypopnoe až po obstrukční spánkovou apnoe.

Symptomatologie spojená s těmito respiračními spánkovými anomáliemi je často problematická pro partnery pacientů, protože vážně ohrožuje jejich spánek po dobu nejméně jedné hodiny za noc a vyvolává zhoršení vztahu mezi partnery, zejména však kvůli negativním dopadům na zdraví.

Z diagnostického hlediska jsou nejčastějšími symptomy, které udává pacient s OSAS, poruchy spánku a bdění, ranní bolesti hlavy, podrážděnost a nadměrná denní spavost. Poslední z nich může být zkoumána pomocí Epworthské škály spavosti, samovyšetření, pomocí něhož si pacient sám určí svůj stupeň denní spavosti během některých běžných každodenních činností (sledování televize, cestování automobilem jako spolujezdec, posezení po obědě atd.) (obr. 2).

Dlouhodobé následky obstrukční spánkové apnoe se odrážejí na systému kardiovaskulárním (arteriální hypertenze, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, městnavé srdeční selhání), ^1–4 metabolickém (hyperglykémie, diabetes mellitus),^{5, 6} neurokognitivním (nehody silniční, v práci, poruchy nálady a deprese)^{2, 7, 8} se zvýšenou mortalitou z kardiovaskulárních nebo systémových příčin^{9, 10} (obr. 3).

Vývoj respiračních poruch spojených se spánkem
Epworthská škála spavosti pro vyhodnocení stupně denní spavosti
Systémové dlouhodobé (namísto poměru šancí) následky OSAS
Zlatý standard v diagnostice OSAS: polysomnografie
Aparát Forward
Aparát Telescopic Advancer
Mechanismus účinku MAD v retrolingválním a retropalatinálním prostoru
George Gauge aplikovaný mezi oblouky v předsunu na 60 % maximální protruze
Fotografie obličeje před ošetřením
Telerentgen lebky v boční projekci a ortopantomogram

Zlatým diagnostickým standardem v současnosti zůstává polysomnografie, komplexní vyšetření, které se zakládá na kontinuálním nočním zaznamenávání nejméně 12 kanálů měřících spánek a dýchání, jako je elektroencefalogram, elektrookulogram, elektrokardiogram, průtok vzduchu nosem (přednostně měřený vzduchovou kanylou), průtok vzduchu ústy (termistor), dechové úsilí, saturace krve kyslíkem, poloha těla.

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

Výhodami polysomnografického vyšetření jsou přesná diagnóza, schopnost rozlišit prosté chrápání, obstrukční apnoe a centrální apnoe a možnost klasifi kovat závažnost patologie.Mezi nevýhody patří cena vyšetření, potřeba specifického a složitého vybavení, kvalifikovaný personál a riziko získání nepřesných údajů v důsledku „efektu první noci“²⁰ (obr. 4).

Zaujala vás ukázka článku?

Předplaťte si online obsah StomaTeamu a získejte neomezený přístup ke kompletnímu odbornému obsahu a řadu výhod pro předplatitele

chci předplatné

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Dr. Daniel Celli, MD, DDS, MSC, Ph.D., Itálie

vystudoval medicínu a chirurgii na University of Chieti (Itálie), kde absolvoval i postgraduální kurz ve stomatologii. Postgraduální kurz v oboru ortodoncie ukončil na Katolické univerzitě Nejsvětějšího srdce Páně v Římě. Získal magisterský titul v „lingvální technice“ na University of Cagliari a Ph.D. v odontologii na Univerzita La Sapienza v Římě. Působí jako profesor v oboru ortodoncie na Katolické univerzitě Nejsvětějšího srdce Páně a má privátní praxi v Pescara, přednáší na mezinárodní úrovni. Je zvoleným prezidentem Italian Academy of Orthodontics pro rok 2019.