Vaskulární léze u rtu ošetřeného diodovým laserem

Léčba tohoto typu poruch je často nutná pouze z estetických důvodů, protože jsou asymptomatické, především jsou-li útvary menší než 1 cm a hrozí u nich malé riziko traumatizace.

Mezi ošetření navrhovaná ve vědecké literatuře patří skleroterapie nebo aplikace tetradecylsulfátu sodného^{8, 9} injekcí, kryoterapie tekutým dusíkem¹⁰, fotokoagulační terapie neodymovým laserem (1064 nm) a diodovým laserem s vysokou intenzitou.^{11, 12, 13}

Účelem tohoto článku je zdokumentovat případ vaskulární léze rtu, která se objevila u mladé pacientky v průběhu několika týdnů a byla úspěšně ošetřena miniinvazivní technikou pomocí diodového laseru s intenzitou 810 nm.

Kazuistika

29letá pacientka se dostavila na vyšetření s exofytickou lézí. V celkové anamnéze uvedla dobré zdraví, až na nedávno zjištěný sklon ke křehkosti kapilár. Uvedla, že v průběhu několika týdnů se stav postupně zhoršuje navzdory lokální léčbě předepsané dermatology.

Dermatolog pacientce nejprve diagnostikoval herpetický projev a pacientka proto byla léčena bez jakéhokoli přínosu antivirotickými lokálními přípravky. Druhý dermatolog pacientce diagnostikoval labiální granulom a předepsal lokální antibiotickou léčbu, načež léze stále rostla. Z klinického hlediska byla patrná červená léze o průměru zhruba 1,5 cm, která po stisknutí prstem měnila vzhled (obr. 1). Bylo rozhodnuto odeslat pacientku na ultrazvukové vyšetření, které potvrdilo diagnostické podezření na benigní vaskulární lézi.

Vzhledem k umístění a vyčnívání léze, a tedy riziku, že by mohlo dojít k traumatizaci s možným krvácením, bylo rozhodnuto zasáhnout konzervativně. Pacientka podstoupila tři fotokoagulační sezení provedená diodovým laserem s vlnovou délkou 810 nm, naplánovaná vždy po dvou týdnech od každého sezení. Použité vlákno bylo 320µm a po aktivaci se jím pohybovalo krouživými pohyby asi 10 mm od postižené sliznice. Provedli jsme dva 60sekundové cykly při výkonu 2,5 W, dva 60sekundové cykly při výkonu 3 W, a nakonec další dva cykly při výkonu 3,5 W (obr. 2). Od následujícího dne začala léze tmavnout a zmenšovat se (obr. 3). Po dvou týdnech měla léze podstatně menší objem (obr. 4). Při následujících dvou sezeních byly provedeny pouze dva 60sekundové cykly při výkonu 2,5 W a dva cykly při výkonu 3 W (obr. 5, 6). Po dvou měsících léze zcela ustoupila, bez jizev a bez narušení citlivosti zhojené tkáně (obr. 7).

• 

  Počáteční situace.

• 

  Sezení za účelem laserové terapie, vlnová délka 810 nm s výkonem 2,5–3,5 W.

• 

  Léze 1 den po prvním sezení.

• 

  Léze po 2 týdnech, před druhým sezením.

• 

  Léze po druhé laserové terapii.

• 

  Léze v jasném stadiu hojení.

• 

  Konečná situace, úplné zhojení.

Diskuze

Kromě již zmíněných patologií by tento typ poruch mohl být zařazen do diferenciální diagnostiky spolu s pyogenním granulomem,¹⁴ angiofibromem,¹⁵ kavernózním hemangiomem¹⁶ a epiteloidním hemangiomem.¹⁷

Pyogenní granulom je entita postihující pokožku nebo dutinu ústní, charakteristická tvorbou erytematózních papulí, v případě rtu nicméně vzácných.¹⁴

Angiofibrom je benigní vaskulární porucha, která málokdy postihuje ret, častěji nosní sliznici.¹⁵

Kavernózní hemangiom postihuje hlavně děti, a dochází k němu, je-li patrná abnormální dilatace krevních cév ve rtu, odtud také název kavernózní.¹⁶

Epiteloidní hemangiom je extrémně vzácný a jeho etiologie není známa, nicméně od ostatních vaskulárních poruch se liší přítomností endoteliálních buněk a fragmentů epiteliálních buněk.¹⁷

V popsaném případě postačil k objasnění benigní povahy vaskulární léze ultrazvuk a bylo rozhodnuto léčit lézi co nejkonzervativněji.

Použití sklerotizujících prostředků je v literatuře zdokumentováno, i když může být doprovázeno nástupem minimálních vedlejších účinků,⁹ zatímco použití kryoterapie vykazovalo výborné výsledky.¹⁰ Nicméně v nedávné studii s ní byla spojena přítomnost závažné léze na ošetřovaných orgánech a bolest, ať už mimo nebo na sliznici dutiny ústní.¹⁸

Laserová terapie orálních vaskulárních lézí se zdá být vynikající možností a v literatuře jsou popsány různé použité vlnové délky. V nedávné studii byl neodymový laser úspěšně použit k ošetření 93 pacientů s lézemi na rtu, a to bez jakéhokoli vedlejšího poškození a během maximálně dvou sezení.¹² Bacci a kol.¹¹ provedli laserovou terapii u 59 pacientů s labiálními vaskulárními poruchami, přičemž pouze v 6 případech provedli další ošetření se zanedbatelnými vedlejšími účinky. Použití laseru s diodami o vlnové délce 810 nm s výkonem v rozmezí 2,5 až 3,5 W na labiální vaskulární léze větší než 1 cm dosud nebylo v literatuře zdokumentováno.

Labiální patologie jsou často považovány za případy pro dermatologa, nicméně týkají se labiální sliznice dutiny ústní. Pomocí bezpečných, snadno použitelných zařízení můžete ošetřit tyto typy lézí ve své zubní ordinaci, přičemž ošetřením tohoto typu poruch nabízíte pacientovi službu navíc a představuje tak pro zubní ordinaci příležitost. Diodový laser lze pro ošetření vaskulární léze rtu považovat za bezpečný a účinný.

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Dr. Cinzia Casu

Prezidentka AIRO (Accademia Italiana Ricerca Orale), členka SIPMO a SIE. Členka redakční rady Biology and Medicine Case Reports, Current Analysis on Dentistry, Online Journal of Oral a Dental Health Master in Surgery and Oral Pathology, University of Parma. Vede specializační kurz Oral Surgery and Oral Pathology, University of Parma. Autorka řady národních a mezinárodních publikací. Přednášející na národních a mezinárodních kongresech a kurzech.