StomaTeam, s.r.o. - Váš průvodce dentálním světem

menu0CZK 
StomaTeam > Články > Obecná stomatologie > Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra

Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra

18. 4. 2023 | Markus B. Hürzeler, DDS, Dr. Med. Dent. PhD. | Dietmar Weng, DDS, Dr. Med. Dent.

Tento článek popisuje nový a zjednodušený chirurgický přístup k odebrání subepitelového štěpu pojivových tkání z patra. Při této proceduře se používá k vytvoření přístupu do dárcovské oblasti pouze jednoho řezu vedeného paralelně s gingiválním okrajem. Štěpy mohou být různě velké a mohou mít různou tloušťku. Protože se při odběru štěpu pojivových tkání neodstraňuje celý pás epitelu, dokáže se dárcovská oblast zhojit bez nutnosti překrývat rannou plochu stenty či hemostatickými prostředky a šití lze zredukovat na minimum. V článku je popsána technika odběru štěpu krok za krokem, stejně jako klinické použití odebraného štěpu pojivových tkání doporučenou metodou k zakrytí gingiválních recesů (Int J PGriodontics Restorative Dent 1999:19:279-287).


Použití subepitelových štěpů pojivových tkání (connective tissue graft = CTG) podstatně rozšířilo spektrum terapeutických možností v esteticky orientované stomatologii. Od jeho prvního představení Edelem1 v roce 1974, coby prostředku ke zvětšení gingivální šířky, se technika CTG řadu let dále vyvíjela a stále častěji používala. V parodontologické a implantologické plastické chirurgii se stala technika CTG důležitým aspektem možností ošetření gingiválních recesů,2–19 stávajících nebo hrozících nedostatků měkké tkáně na alveolárním hřebeni,20–27 při managementu měkkých tkání v okolí implantátů,28–30 včetně furkací31, 32 a tenké gingivy.33 V případě mírných nedostatků na alveolárním hřebeni bezzubých oblastí nebo v okolí implantátů představuje technika CTG nenákladnou možnost, jak zvětšit výšku hřebene nebo jak zlepšit vestibulární obrys alveolárního výběžku. Ve srovnání s odběrem autogenní kosti je technika CTG spojena s méně invazivním zákrokem v dárcovské oblasti a kratší dobou potřebnou pro zhojení. Při použití k ošetření gingiválních recesů je pak štěp CTG dvojitě zásobován krví, a to jak z tkáně překrývajícího laloku, tak z podložního periostu. Volný gingivální štěp bude ovšem zásobován pouze z periostu v místě transplantace. Barevný soulad sousedících měkkých tkání se rovněž zdá být lepší při použití štěpu CTG než při použití volného gingiválního štěpu,14 a dlouhodobé výsledky týkající se překrytí kořene taktéž hovoří ve prospěch štěpu CTG.3 Zatímco zhojení dárcovské oblasti po odběru volného gingiválního štěpu vždy vyžaduje sekundární zákrok, v případě odběru štěpu CTG se dokáže dárcovská oblast zhojit již po primárním zákroku, samozřejmě v závislosti na použité technice odběru.

Byla popsána celá řada procedur odběru štěpu CTG,1, 16, 18, 26, 27 lišících se počtem řezů, tvarem laloku a technikami získání přístupu ke štěpu. Lze je rozdělit na techniky, které poskytují štěp CTG s nebo bez zbývajícího pásu epitelu.

Inzerce

Pokud jde o skupinu technik odběru, které poskytují štěp CTG s pásem epitelu, představili Langer a Calagna26, 27 a Langer a Langer 14 metody navržené pro odběr štěpu CTG vhodného pro augmentaci hřebene a překrytí kořenů (v odpovídajícím pořadí). Jednalo-li se pouze o účel překrytí kořene, byl epitel zachován a transplantován do místa určení. Při této proceduře 14 byl použit čtverhranný design řezu v podobě dvou horizontálních a dvou vertikálních řezů, ponechávající 1,5 až 2,0 mm obvodového epitelu. Pás epitelu měl poskytnout hladší spojení se stávajícím epitelem. V rámci podobného přístupu popsaného Harrisem18 byl použit k horizontálním řezům, které byly ohraničeny obvodovým epitelem, skalpel s dvojitou čepelí. Vertikální uvolňující řezy však byly zredukovány na minimum nezbytné k odklopení vnějšího laloku a získání přístupu k podložní dárcovské tkáni. Raetzke16 odebral z patra štěp CTG pomocí dvou srpkovitých horizontálních řezů, které se v patrové sliznici sbližovaly směrem do hloubky. Bylo tak možné vyjmout klínek pojivové tkáně, který bylo nutné částečně zbavit epitelu. Obvyklým výsledkem u všech těchto technik, při nichž dochází k odběru štěpu CTG s částmi epitelu, zůstává obnažená část dárcovské oblasti, která se musí sekundárně ošetřit a zajistit tak kvalitní hojení, a to s ohledem na rigiditu patrové sliznice, která neumožňuje úplné uzavření dárcovské oblasti.

Edel1 využil přístupu trap-door bez odebrání epitelu z dárcovské oblasti. Po odebrání štěpu CTG tak bylo možné úplné uzavření defektu. Přístupy typu trap-door využívají tří řezů, přičemž je nutné dbát na to, aby nebyl narušen přívod krve do laloku. V případech, kde je délka řezu větší než základna laloku17, 19 může dojít k odchlípnutí laloku, které způsobí pacientovi zbytečné nepohodlí. Tato situace může vzniknout dokonce i v případech, kde se zdá být základna laloku široká dostatečně.1

Cílem tohoto článku je ukázat novou techniku odběru štěpu CTG. Záměrem popsané techniky je snaha o odběr tkáně pro velké štěpy bez oslabení schopnosti zhojení rány a se zajištěním pohodlí pro pacienta díky provedení pouze jednoho zákroku, navíc formou jednoho řezu.

Chirurgická technika

Anatomická oblast patrové sliznice, považovaná za vhodnou dárcovskou oblast, má pravoúhlý tvar. Frontální a distální okraje se nacházejí v oblasti špičáků a palatinálního kořene prvního moláru. Studer a kol.34 prokázali, že palatinální kořen prvního moláru představuje přirozenou bariéru pro odebrání štěpu, protože je v této oblasti tkáň nejtenčí. Laterální okraj je tvořen horizontální linií 2 mm od gingiválního okraje. Směrem ke středu je tento pravoúhelník vymezen pozicí neurovaskulárního svazku. Podle Reisera a kol.35 se může neurovaskulární svazek nacházet ve vzdálenosti 7, 12 nebo 17 mm od palatinálního cemento-sklovinného spojení odpovídajících zubů v závislosti na tom, zda je patrová klenba klasifikována jako mělká, průměrná nebo vysoká. Měla by být zachována odpovídající vzdálenost od patrové artérie a nervu, aby se zabránilo komplikacím v průběhu zákroku.

Po preparaci lože v místě transplantace se aplikuje lokální ane­stetikum s obsahem epinefrinu na foramen palatinum majus. Anestetikum by se nemělo infiltrovat do samotné patrové sliznice v dárcovské oblasti, aby se zabránilo transplantaci vazokonstriktoru spolu se štěpem CTG. K provedení jednoho horizontálního řezu od gingiválního okraje směrem ke kosti se používá skalpel s čepelí č. 15 (obr. 1, 2). Délka tohoto řezu odpovídá účelu, za kterým je štěp odebírán. Úhel čepele vůči kosti je 90 stupňů. Po prvním řezu se čepel nakloní zhruba v úhlu 135 stupňů a submukózně se vede řez směrem ke středu a zahájí se preparace podloží (obr. 3, 4, 5). Při každém novém pohybu skalpelu v linii řezu se úhel dále rozšiřuje, až čepel dosáhne téměř paralelní polohy vůči povrchu kosti. Preparaci částečné tloušťky lze kontrolovat zvnějšku, aniž bychom se pokoušeli tkáň při řezu čepelí nadzvednout. Měla by se také kontrolovat pozice čepele pod povrchem, aby se zabránilo perforaci tkáně. Tento proces pokračuje, dokud preparovaná oblast nedosáhne velikosti štěpu (obr. 6). Neprovádí se žádné vertikální řezy. Cílem této procedury je vytvořit slizniční lalok tloušťky 1–1,5 mm v závislosti na potřebách v místě transplantace.

Podložní štěp CTG se oddělí od okolní pojivové tkáně několika řezy směrem ke kosti z meziální, distální a středové části štěpu. Štěp pak lze odebrat jeho oddálením od povrchu kosti pomocí periosteálního elevátoru (obr. 7, 8, 9). Pomocí této techniky je možné získat štěp o tloušťce 1,5 až 2,9 mm34 (obr. 10). Po odběru se štěp CTG umístí na gázu nasáklou fyziologickým roztokem a ponechá se zvlhčený až do okamžiku transplantace na místo určení. Před suturou je možné do mezery po štěpu CTG podmíněně umístit kolagenní materiál (např. Avitene, Davol)36, 37 a zachovat tak po zhojení vnější obrys patrové sliznice. Použití techniky pouze jednoho řezu bez odebrání epitelu usnadňuje opětovnou adaptaci tkáně v místě řezu. Úhel čepele vůči kosti 90 stupňů při prvním řezu vytváří tupé spoje. Namísto přerušovaných stehů se používají horizontální matracové stehy, které zajistí okraje laloku a současně celou podložní dárcovskou oblast. Tyto stehy mohou být paralelní a/nebo křížové (obr. 11, 12).

Po zákroku není nutný stent, protože pro zhojení se nepředpokládá nutnost sekundárního zákroku. Pacientovi se předepisuje nesteroidní protizánětlivá medikace a je instruován, aby si vyplachoval 2× denně chlorhexidinem 0,12 %. Stehy je možné odstranit po 7 až 10 dnech.

  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
  • Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra

Kazuistika

U 23leté pacientky se vytvořil gingivální reces spojený s citlivostí dolního levého špičáku (obr. 13). Klinické vyšetření odhalilo tenké periodontální tkáně a méně připojené gingivy na labiální straně levého špičáku ve srovnání se sousedními zuby. Jako metoda ošetření bylo zvoleno vytvoření dvou laloků na papile v kombinaci se štěpem CTG. Tato procedura umožňuje nejen zakrytí defektu gingivy, ale také po ošetření předvídatelně zvyšuje množství keratinizované tkáně z labiální strany.

V přilehlé papile byly odklopeny dva laloky v částečné tloušťce. Poté byl výše popsanou technikou odebrán z levé části patra subepitelový štěp CTG, který byl upraven do potřebného tvaru a adaptován v místě defektu. Poté byl štěp CTG zajištěn na místě pomocí vstřebatelných stehů. Dva laloky v částečné tloušťce byly umístěny ze stran přes štěp a přišity na místo nevstřebatelnými stehy. 4 měsíce po ošetření byla počáteční hypersenzitivita zcela vyřešena a dříve obnažený povrch kořene zůstal zakrytý normálními, zdravě vypadajícími gingiválními tkáněmi (obr. 14).

Diskuze

Popsaná technika jednoho řezu za účelem odběru štěpu CTG poskytuje štěpy bez pásu keratinizovaného epitelu. Původně se při ošetření gingiválních recesů používal obvodový pás epitelu ze štěpu CTG k zajištění hladšího spojení se stávajícím epitelem a konzistentnějšího barevného splynutí.10, 14 Z estetického hlediska se však nejevilo, že by zachování pásu epitelu poskytovalo lepší výsledky než štěp CTG bez epitelu.5 Protože je navíc známo, že epitelizovaná část gingiválního štěpu degeneruje a odloučí se během prvních 5 dnů po zákroku,38, 39 závisí tvorba nové keratinizované tkáně pouze na zachování podložní části štěpu pojivové tkáně. Je dokázáno, že tato gingivální pojivová tkáň má potenciál vyvolat keratinizaci u nově se tvořícího epitelu.40 Ke zvětšení gingivální šířky proto dojde v každém případě, zachová-li se část pojivové tkáně štěpu.5 Čistý zisk množství keratinizované tkáně závisí primárně na vertikální výšce štěpu CTG, který není překryt koronálně nebo laterálně umístěným lalokem, ale i tak je zachován. Nicméně ke zvětšení výšky keratinizované tkáně dochází i tehdy, je-li štěp CTG bez obvodového epitelu lalokem zcela překryt.5 Při použití za jiným účelem, než je překrytí gingiválních nebo periimplantátových recesů, nebo bude-li štěp CTG umístěn v zanořené oblasti, se musí epitel v každém případě vyříznout a výsledek ošetření tudíž nijak neovlivní.

Každé odstranění epitelu z patrové sliznice vede k nezakryté ráně, která se musí zhojit pomocí sekundárního zákroku. Rigidita patrové sliznice brání zakrytí deepitelizované oblasti pomocí přetažení sousední tkáně.17–19, 26 To představuje pro pacienta další nepohodlí a je nezbytné použití stentů, krycích a/nebo hemostatických materiálů.14, 19, 41

Technika odběru štěpu, která využívá přístupu trap-door pro nadzvednutí laloku v částečné tloušťce, obecně poskytuje dobrý přístup a viditelnost podložních pojivových tkání. Nicméně, čím více řezů je provedeno, tím horší je cévní zásobení v laloku. Je proto zapotřebí dodržovat obecné pokyny pro zachování zásobování krví v lalocích. V případech, kde je délka laloku větší než základna laloku, může být přívod krve zásadně narušen a může dojít k nekróze laloku.17, 19, 42 Tuto komplikaci nelze vyloučit ani tehdy, zdá-li se být základna ve srovnání s délkou laloku široká dostatečně.1 V takovém případě musí dojít k sekundárnímu zhojení ve značně velké oblasti. Více řezů navíc obvykle vyžaduje více stehů, a vertikální uvolňující řezy v patře by měly být sešity přerušovanými stehy.19, 29, 30

Použití dvou čepelí je rychlým způsobem, jak odebrat celý štěp CTG v rovnoměrné tloušťce. Předem daná tloušťka štěpu se ovšem může stát také omezením, je-li zapotřebí větší flexibility, například je-li patrová klenba mělká nebo je-li tloušťka tkáně v dárcovské oblasti omezená. Pro odebrání dostatečně velkého štěpu CTG pak musí být skalpel s dvojitou čepelí veden co možná nejvíce paralelně vůči povrchu kosti. To vede k větší ploše deepitelizované rány v patře. Technika paralelních čepelí krom toho vždy zanechává na kosti zbytky pojivové tkáně, zatímco technikou jednoho řezu se odebere všechna pojivová tkáň v podloží sliznice.

Závěr

Technika jednoho řezu k odběru štěpu CTG poskytuje transplantáty vhodné pro všechny zanořené i nezanořené indikace. Výhody této techniky:

  • Je nutný pouze jeden řez paralelní s gingiválním okrajem
  • U krycího laloku nedochází k narušení přívodu krve
  • Je zapotřebí menšího počtu stehů
  • Nejsou nutné žádné pooperační stenty nebo hemostatické prostředky
  • Ke zhojení řezu v dárcovské oblasti dochází již po primárním zákroku
  • Lze získat štěpy různých velikostí
  • Technika je použitelná u různých anatomických situací klenby patra

Možným nedostatkem této techniky je horší viditelnost v dárcovské oblasti při preparaci štěpu.

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

Informace o autorech: zobrazit skrýt
Technika jednoho řezu k odebrání subepitelového pojivového štěpu z patra
Markus B. Hürzeler, DDS, Dr. Med. Dent. PhD.

Soukromá zubní ordinace, Mnichov, Německo
Docent klinické medicíny, oddělení záchovné stomatologie a parodontologie, Stomatologická fakulta Univerzita Alberta Ludwiga ve Freiburgu, Německo.

Dietmar Weng, DDS, Dr. Med. Dent.

Docent, oddělení protetiky, Stomatologická fakulta Bavorská univerzita Julia Maxmiliána ve Wurzburgu, Německo. Docent klinické medicíny, oddělení parodontologie, Stomatologická fakulta Texaská univerzita v Houstonu, Texas, USA.

Použitá literatura: zobrazit skrýt
  1. Edel A. Clinical evaluation of free connective tissue grafts used to increase the width of keratinized gingiva. J Clin Periodontol 1974;1:185-196.
  2. Wennström JL, Zucchelli G. Increased gingival dimensions. A significant factor for successful outcome of roof coverage procedures? A 2-year prospective clinical study. J Clin Periodontol 1096;23:770-777.
  3. Paolantonio M, di Murro C, Cattabrigo A, Cattabriga M. Subpedicle connective tissue graft versus free gingival graft in the coverage of exposed root surfaces. A 5-year clinical study. J Clin Periodontol 1997;24:51-56.
  4. Schädle C, Motter-Grütter C. Neue Methode zur Deckung freier Zahnhälse. Eine Modifikation des Bindegewebstransplantates. Schweiz Monotsschf Zahnmed 1993;103:1.301-1.304.
  5. Bouchard P, Etienne D, Ouhoyoun JP, Nilveus R. Subepithelial connective tissue grafts in the treatment of gingival recessions. A comparative study of 2 procedures. J Periodontol 1994;05:929-936.
  6. Borghetti A, Louise F. Controlled clinical evoluotion of the subpedicle connective tissue graft for fhe coverage of gingival recession. J Periodontol 1994;05:1.107-1.112.
  7.  Allen AL. Use of the supraperiosteal envelope in soft tissue grafting for root coverage. I.Rationale and technique. Int J Periodontics Restorative Dent 1994;14:217-227.
  8. Bruno JF. Connective tissue graft technique assuring wide root coverage, Int J Periodontics Restorative Dent 1994;14:126-137.
  9. Geiser EJ, Kleisner J, Marinello CP. Korrektive Therapie der gingivalen Rezession. Subepithellales Bindegewebegraft noch Langer und freles Schleimhauttransplantat nach Holbrook-Ochsenbein—Methoden und Fallbeispiele. Schweiz Monatsschr Zahnmed 1993;103:1.289-1.295.
  10. Langer L, Langer B. The subepithellal connective tissue graft for treatment of gingival recession. Dent Clin North Am 1993;37:243-264.
  11. Sonick M. Root coverage: A comparison of techniques—The free gingival graft versus the subepithelial connective tissue graft. Pract Periodontics Aesthet Dent 1992;4:39-48.
  12. Levine RA. Covering denuded maxillary root surfaces with the subepithelial connective tissue graft. Compendium 1991;12:568-578.
  13. Daniel A, Cheru R. Treafment of Iocalised gingival recession with subpedicle connective tissue graft and free gingival auto graft—A comparative clinical evaluation, J Indian Dent Assoc 1990;61:294-297. 
  14. Langer B, Langer L. Subepithelial connective tissue graft technique for root coverage. J Periodontol 1985;50:715-720.
  15. Nelson SW. The subpedicle connective tissue graft. A bilaminar reconstructive procedure for the coverage of denuded root surfaces. J Periodontol 1987;58:95-103. 
  16. Raetzke PB. Covering localized areas of root exposure employing the "envelope" technique. J Periodontol 1985;56:397-402.
  17. Harris RJ. The connective tissue with partial thickness double pedicle graft: The results of 100 consecutively-treated defects. J Periodontol 1994;65:48-461.
  18. Harris RJ. The connective tissue and partial thickness double pedicle graft: A predictable method of obtaining root coverage, J Periodontol 1992;63:477-486.
  19. Harris RJ. A comparison ot two techniques for obtaining a connective tissue graft from the palate. Int J Periodontics Restorative Dent 1997;17:201-271.
  20. Allen EP, Gainza CS, Farthing GG, Newbold DA. Improved technique for localized ridge augmentation. A report of 21 cases. J Periodontol 1985;56:195-199.
  21. Miller PD Jr. Ridge augmentation under existing fixed prostheses. Simplified technique. J Periodontol 1986;57:742-745.
  22. Orth CF. A modificaticn of the connective tissue graft procedure tor the treatment of Type II and Type III ridge deformities. Int J Periodontics Restorative Dent 1996;16:266-277.
  23. Garber DA, Rosenberg ES. The edentulous ridge in fixed prosthodontics. Compend Contin Educ Dent 1982;2:212-223.
  24. Cohen ES. Ridge enhancement and socket preservation utilizing the subepithelial connective tissue graft: A case report. Pract Periodontics Aesthet Dent 1995;7:53-58.
  25. Cohen ES. Ridge augmentation utilizing the subepithelial ccnnective tissue graft: Case reports. Pract Periodontics Aesthet Dent 1994;6:47-53.
  26. Langer B, Calagna LJ. The subepithelial connective tissue gratt. A new approach to the enhancement of anterior esthetics, int J Periodontics Restorative Dent 1982;2:23-33.
  27. Langer B, Calagna LJ. The subepithelial connective tissue graft, J Prasthet Dent 1980;44.363-367.
  28. Hürzeler MB, Weng D. Periimplant tissue management: Optimal timing for an aesthetic result. Pract Periodontics Aesthet Dent 1996;8.857-869.
  29. Silverstein LH, Kurtzman D, Garnick JJ, Trager PS, Waters PK. Connective tissue grafting for improved implant esthetics: Clinical technique. Implant Dent 1994;3:231-234.
  30. Edel A. The use of a connective tissue graft for closure over an immediate implant covered with occlusive membrane. Clin Oral Implants Res 1995;6:60-65.
  31. Lekovic V, Kenney EB, Carranza FA, Martignoni M. The use of autogenous periosteal grafts as barriers for the treatment ot Class II furcation involvements in lower molars. J Periodontol 1991;62:775-780.
  32. Bouchard P, Ouhayoun JP, Nilveus RE. Expanded polytetrafluoroethylene membranes and connective tissue grafts support bone regeneration for closing mandibular Class II furcations. J Periodontol 1993;64:1.193-1.198.
  33. Borghetti A, Loborde G, Borghetti G, Fourel J. Proposition d'epaississement gingival par greffe de tissue conjonctif enfoui. J Parodontol 1990;9:311-317.
  34. Studer SP, Allen EP, Rees TC, Kouba A. The thickness of masticatory mucosa in the human hard palate and tuberosity as potential donor sites for ridge augmentation procedures. J Periodontol 1997;68:145-151.
  35. Reiser GM, Bruno JF, Mahan PE, Larkin LH. The subepithelial connective tissue graft palatal donor site: Anatomic considerations for surgeons, Int J Periodontics Restorative Dent 1996;16:130-137.
  36. Saroff SA, Chasens Al, Eisen SF, Levey SH. Free soft tissue autografts. Hemostasis and protection of the palatal donor site with a microfibrillar collagen preparation. J Periodontol 1962;53:425-428.
  37. Kramer GM, Pollack R. Clinical application and histologic evaluation of microfibrillar collagen hemostat (Avitene) in periodontol surgery Int J Periodontics Restorative Dent 1982;2:8-16.
  38. Oliver RC, Löe H, Karring T. Microscopic evaluation of the healling and revascularization of free gingival grafts. J Periodontol Res 1968;3:84-95.
  39. Lange DE, Bernimoulin JP. Exfoliative cytological studies in evaluation of free gingival graft healing. J Clin Periodontol 1974;1:89-96.
  40. Karring T, Lang NR, Löe H. The role of gingival connective tissue in determining epithelial differentiation. J Periodontdi Res 1975;10:1-11.
  41. Seibert JS. Reconstruction of deformed partially edentulous ridges, using full thickness onlay grafts. Part I. Technique and wound healing. Compend Contin Educ Dent 1963;4:437-453.
  42. Mörmann W, Ciancio SG. Blood supply of human gingiva following periodontal surgery. A fluorescein angiographic study J Periodontol 1977;48:681-692.
Další články z rubriky:
Používání fixativ na zubní náhrady: souhrn poznatků – 2. část Články
Používání fixativ na zubní náhrady: souhrn poznatků – 2. část

16. 1. 2024 | Obecná stomatologie

Vážení čtenáři, je známo, že pro řadu vašich kolegů a možná i pro vás jsou fixativa kontroverzní téma a nevyhnutelně...

Detail příspěvku

Používání fixativ na zubní náhrady: souhrn poznatků – 3. část Články
Používání fixativ na zubní náhrady: souhrn poznatků – 3. část

8. 2. 2024 | Obecná stomatologie

Redakční úvod obsahující vysvětlení, proč jsme se rozhodli tento obsáhlý materiál...

Detail příspěvku

Používání fixativ na zubní náhrady: souhrn poznatků – 1. část Články
Používání fixativ na zubní náhrady: souhrn poznatků – 1. část

21. 12. 2023 | Obecná stomatologie

Vážení čtenáři, přinášíme vám první díl zajímavého materiálu zevrubně mapujícího klinické aspekty...

Detail příspěvku

Mohlo by vás také zajímat:

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

Ano, i my od vás potřebujeme souhlas s používáním cookies.
A to ještě není všechno. Protože je stomateam.cz web pro odbornou zdravotnickou veřejnost, je nutné potvrdit i vaši odbornost.

Abychom vám ušetřili čas, můžete vše vyřešit jedním kliknutím. Samozřejmě si vše můžete libovolně nastavit.

Kliknutím na níže uvedené tlačítko Potvrzuji a přijímám vše vyjádříte současně souhlas s použitím všech cookies a také to, že jste odborníkem ve zdravotnictví ve smyslu § 2a zákona č. 40/1995 Sb. a současně jste si vědom(a) rizik spojených se seznámením se s informacemi určenými pro odborníky ve zdravotnictví pro případ, že odborníkem ve zdravotnictví nejste. Chcete-li pokračovat k individuálnímu nastavení cookies, klikněte na tlačítko Podrobné nastavení a pokračujte dále.

Pro prohlížení časopisu se prosím přihlašte.

Přihlášením získáte následující výhody:

- možnost prohlížet si kompletní elektronická interaktivní PDF vydání všech našich titulů
- bezplatné zvýraznění TOP inzerce na portálech dentalbazar.cz a dentaljobs.cz
- snadné nakupování na našem e-shopu

Přihlášení

Nemáte ještě registraci? Nová registrace

Zapomenuté heslo

Vyplňte svůj registrovaný e-mail. Heslo Vám bude neprodleně zasláno do Vaší e-mailové schránky.

×
Podrobné nastavení
V tomto nastavení můžete přizpůsobit využití souborů cookies dle kategorií a dle vašich preferencí.
Nezbytná technická cookies

Soubory nezbytné pro správné fungování webu, uchování produktu v nákupním košíku, filtrování a další základní funkce. Využití technických cookies nelze deaktivovat, využíváme je na základě oprávněného zájmu.

Analytické cookies

Soubory, které nám umožňují měřit výkon našeho webu a našich reklamních kampaní, určit počet a zdroje návštěv našeho webu apod. ...ukázat více Analytická data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů, které by ukázaly na konkrétního uživatele našeho webu. Nesouhlasem s využitím analytických cookies ztrácíme zčásti možnost analýzy výkonu webu, ale také možnosti optimalizace našich opatření a nastavení systému webu ...ukázat méně

Personalizované soubory cookies

Používáme také cookies a technologie, které pomáhají přizpůsobit obsah a nabídku našeho webu vašim zájmům tak, abychom mohli připravit nejlepší možnou nabídku právě pro vás. ...ukázat více Souhlas s použitím personalizovaných cookies nám společně pomůže vyvarovat se zobrazení či zasílání neužitečných či nežádoucích informací či nabídek a zobrazení jedinečných funkcí a informací pro vaše zájmy a váš status (např. člena Klubu StomaTeam). ...ukázat méně

Reklamní cookies

Reklamní cookies používáme my nebo naši partneři pro zobrazení pro vás vhodného obsahu nebo reklamy na našem webu nebo na webech třetích stran. ...ukázat více Díky nim můžeme vytvářet profily založené na vašich zájmech. Při využití těchto cookies zpravidla není možná vaše bezprostřední identifikace. Nevyjádříte-li souhlas s použitím reklamních cookies, nebudeme vám zobrazovat obsah či zasílat reklamu přizpůsobené vašim zájmům. ...ukázat méně

Jsem odborníkem ve zdravotnictví ve smyslu § 2a zákona č. 40/1995 Sb. a jsem si vědom(a) všech rizik spojených se seznámením se s informacemi určenými pro odborníky ve zdravotnictví, pokud odborníkem nejsem.