Vliv používání sonického zubního kartáčku na motivaci pacientů k ústní hygieně

Metodika práce
14 zdravých studentů střední školy bylo zařazeno do randomizované studie. Ke zhodnocení úrovně motivace byl použit index po obarvení zubního plaku, informační dotazník a záznamy ošetřujících během návštěv. Fotodokumentace slouží pro ilustraci stavu, nikoliv pro hodnocení úrovně hygieny. Způsobilé subjekty byly nahodile zařazeny do 2 skupin: 7 dívek bylo přiřazeno do skupiny s elektrickým sonickým zubním kartáčkem (dále skupina S), 5 dívek a 2 chlapci byli přiřazeni do skupiny s manuálním zubním kartáčkem (dále skupina M). Původní soubor čítal 18 subjektů, 2 dívky ze skupiny M a dva chlapci ze skupiny S během prvních návštěv přestali na kontroly docházet, a proto byli ze sledování vyřazeni. Subjekty byly poučeny o délce trvání studie, zhotovování fotodokumentace během studie a byl s nimi i jejich rodiči podepsán informovaný souhlas. Dále byly subjekty motivovány a instruovány ke správné technice čištění s příslušnou pomůckou. Technika čištění se sonickým kartáčkem obnášela 2 minuty čištění podél rozhraní zubu a dásně, další 2 minuty byli pacienti instruováni čistit stíravou metodou celý rozsah korunky a čistit okluzní plošky. Ve studii byl zvolen zubní kartáček Philips Sonicare FlexCare Platinum a kartáčková hlavice DiamondClean Mini. Zvolená technika čištění s manuálním zubním kartáčkem byla Bassova, jako manuální kartáček byl vybrán zubní kartáček značky TePe. Pacienti byli předem poučeni, že na čištění s manuálním zubním kartáčkem je nutno vyhradit si dobu minimálně 5 minut. Celkem subjekty podstoupily 6 návštěv ve výukovém středisku pro dentální hygienistky při Stomatologické klinice FNKV, 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Souhrn návštěv

1. návštěva – den 0
2. návštěva – 1 týden
3. návštěva – 3 týdny
4. návštěva – 2 měsíce
5. návštěva – 3 měsíce
6. návštěva – 5 měsíců

V každé návštěvě byl všem subjektům obarven zubní plak tekutým roztokem pro detekci zubního plaku. Po obarvení byla zhotovena fotodokumentace, pacient byl upozorněn na místa retence zubního plaku, a poté byl individuálně reinstruován v místě nedostatečného odstraňování zubního plaku. Subjekty se nezdržovaly ústní hygieny před kontrolou, ani nebyly nuceny k čištění. Kontroly byly prováděny v ranních/dopoledních hodinách. Od čtvrté návštěvy byli pacienti hodnoceni indexem plaku QHI (Quigley-Hein plakový index). Před začátkem studie a po jejím ukončení subjekty vyplnily informační dotazník, po ukončení studie byly zdokumentovány zkušenosti pacientů a ošetřujících. Subjekty byly dále v druhé návštěvě instruovány k použití interdentální pomůcky flosspic, ve třetí návštěvě byly pacienti, u kterých bylo vhodnější použití mezizubních kartáčků, instruováni k používání individuálně kalibrovaných mezizubních kartáčků. Subjektům bylo doporučeno podstoupit ošetření u dentální hygienistky.

Výsledky
Po prvním týdnu čištění (druhá návštěva) byl zaznamenán výrazný pokrok u skupiny M, kdežto skupina S nevykazovala očekávané zlepšení úrovně ústní hygieny. Studenti obou skupin byli kontrolováni při provádění techniky čištění a individuálně reinstruováni. Po 2 týdnech (třetí návštěva) jsme pozorovali výrazné zlepšení i ve skupině S. V následujících návštěvách byly výsledky u skupiny S stabilní. Naproti tomu u skupiny M byla úroveň ústní hygieny značně nevyvážená, v jednotlivých návštěvách měly subjekty rozdílné výsledky a postupem času, během následujícího sledování výsledky skupiny M klesaly na úroveň před začátkem sledování nebo se jí blížily. Níže v tabulce můžeme sledovat rozdíly v naměřených hodnotách indexu QHI u jednotlivých pacientů. Pro porovnání jsou uvedeny průměry i mediány indexu QHI u obou skupin.

Závěr
Bylo zjištěno, že se sonickým zubním kartáčkem je třeba k důkladně vyčištěnému chrupu kratší čas než s manuál­ním zubním kartáčkem. U skupiny používající elektrický sonický zubní kartáček byla zaznamenána výrazně vyšší dlouhodobá motivace k provádění ústní hygieny než u skupiny s manuálním kartáčkem. Všichni zúčastnění, kteří používali sonický zubní kartáček, zhodnotili čištění jako méně časově náročné a jejich motivaci podporoval příjemný pocit po čištění. Na druhé návštěvě došlo k výraznému zlepšení ústní hygieny u subjektů s manuálním zubním kartáčkem, u subjektů se sonickým kartáčkem nedošlo k očekávanému zlepšení. Na třetí návštěvě jsme zaznamenali optimální výsledky u obou skupin.

Tento rozdíl v počtu návštěv, které byly třeba k dosažení viditelného zlepšení, vysvětluje odlišnost použitých pomůcek. Mnohým, zejména mladým jedincům, kteří mají jemnou motoriku na optimální úrovni, jde zvládnout manuální techniku snadněji. Většinou postačí upravit místo, pohyby a dobu čištění a upozornit na nedostatečně vyčištěné oblasti. Pokud však použijeme pomůcku, která je pro jedince nová, musíme pacienta vždy pozvat na kontrolní návštěvu a techniku si potvrdit, osvěžit či upravit. V případě sonického kartáčku se pacient setkává s novými pocity lechtání, brnění nebo svědění dásní, na které je třeba upozornit a zvyknout si. Nejen tyto faktory, ale i nová technika čištění způsobují, že pacient je informacemi zahlcen a v domácím prostředí techniku nedodrží. Řešením je již zmiňovaná kontrola u zubního lékaře či dentální hygienistky. Kratší čas spolu se snadnější technikou podporovaly motivaci subjektů se sonickým zubním kartáčkem k dlouhodobému udržení optimální úrovně ústní hygieny. Naopak u subjektů s manuálním zubním kartáčkem postupně docházelo ke snížení motivace k čištění, individualizaci techniky, snížení doby čištění a tím i ke zhoršení úrovně dentální hygieny.

Typologie pacientů ve vztahu k dentální hygieně
Pro demonstraci výsledků jsme vytvořili stručný přehled typologie pacientů ve vztahu k dentální hygieně. Dle přehledu byli vybráni zástupci každého typu ze skupiny S i M a jejich výsledky byly popsány v jednotlivých kazuistikách. Kazuistiky průměrně motivovatelného pacienta zastupují výsledky většiny subjektů.

Snadno motivovatelný pacient

• Rozumí potřebě péče o zubní zdraví.
• Plně chápe potřebu domácí péče o dutinu ústní, s tím spojené pravidelné věnování určitého času této činnosti.
• Plně chápe váhu jednotlivých pomůcek pro ústní hygienu a bere je za své, používá pomůcky pravidelně, občas se může frekvence používání některých pomůcek vychýlit od standardu.
• Jemná motorika pacientovi umožňuje vykonávání správné techniky, na kterou byl instruován.
• Pacient je ochoten trvale pečovat o svůj chrup, v jednotlivých náštěvách je potřeba remotivace/reinstruktáže minimální.

Průměrně motivovatelný pacient

• Rozumí potřebě péče o zubní zdraví.
• Plně chápe potřeby péče o dutinu ústní, nemusí však být vždy ochoten akceptovat dobu nutnou pro každodenní péči.
• Chápe váhu jednotlivých pomůcek pro ústní hygienu, přesto není ochoten všechny pomůcky používat, pokud ano, některé pomůcky může používat značně nepravidelně.
• Jemná motorika pacientovi umožňuje vykonávání správné techniky, na kterou byl instruován. V domácím prostředí mnohdy tuto techniku modifikuje/přestává v některých úsecích používat.
• Trvalá ochota péče o chrup může být snížena, u pacienta při půlročních recallech pozorujeme zhoršení stavu ústní hygieny.
• Pacient má zájem o chrup pečovat, není však motivovaný trvale udržet stav ústní hygieny na optimální úrovni.

Obtížně motivovatelný pacient

• Pacient nerozumí potřebě péče o zubní zdraví, v žebříčku priorit je tato potřeba velice nízko.
• Ne vždy chápe potřebu péče o dutinu ústní i po dlouhé, zevrubné, opakované motivaci.
• Není ochoten akceptovat dobu nutnou pro každodenní péči.
• Používání více pomůcek pro ústní hygienu se pacientovi může zdát zbytečné, neztotožňuje se s jejich výhodami.
• Některé pomůcky pacient používá značně nepravidelně – nepoužívá.
• Jemná motorika pacientovi nemusí vždy umožnit vykonávání správné techniky, na kterou byl instruován.
• Trvalá ochota péče o chrup je nízká, při recallech pozorujeme minimální pokroky.

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Mgr. Petra Křížová, DiS.

Od roku 1987 pracuje ve stomatologii. Začínala jako všeobecná sestra, později specializace – sestra ve stomatologii na ÚČOCH Ústí nad Labem. Od roku 1996 začala spolupracovat při výuce dentálních hygienistek na VOŠZ v Ústí nad Labem a od roku 2010 je garantem odborné výuky DH na 3. LF UK. Svou profesi dentální hygienistky provádí na Stomatologické klinice FN KV v Praze a v soukromé zubní ordinaci. Další vzdělávání směřuje do oblasti všeobecného ošetřovatelství. Aktivně přednáší a zapojuje se do různých projektů, jako například Krokuz, Oplať úsměv, Zdravý úsměv pro každého v Čechách i na Slovensku.

Bc. Kateřina Hořejší

Absolvovala studium oboru Dentální hygienistka na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 2014. Po ukončení studia nastoupila do soukromé zubní ordinace Jablodent s.r.o. v Jablonci nad Nisou, kde pracuje dodnes. Ve společnosti Philips Oral HealthCare pracuje na pozici Clinical Affairs Specialist, kde pomáhá rozšířit povědomí a své zkušenosti se sonickými zubními kartáčky odborné veřejnosti.