Vědci vyvinuli novou metodu určování biologického pohlaví z lidských kosterních ostatků

Při tvorbě zubní skloviny hrají roli amelogeninové proteiny a geny pro amelogeniny se nacházejí na chromozomech X a Y. Výzkumný tým proto používal citlivou hmotnostní spektrometrii k měření bílkovin v zubech. Nová metoda byla vyvinuta Dr. Glendonem Parkerem, pomocným asistentem profesora oddělení environmentální toxikologie KU v Davisu, spolu s Julií Yipovou, studentkou absolventského programu forenzních věd na KU v Davisu, ředitelem zařízení pro výzkum proteomů na KU v Davisu, Dr. Brettem Phinneyem, profesorem antropologie Jelmerem Eerkensem a dalšími kolegy.

„Místa opotřebení zubu nám mohou sdělit mnoho o složení stravy. Morfologie zubu nám může dát informaci o místě původu – různé populace po celém světě mají drobné rozdíly ve tvaru zubů.  Plak přichycený na zubu, nám může říci o bakteriích v ústech, včetně patogenních bakterií. Můžeme použít radiokarbonovou metodu, abychom zjistili stáří zkoumaného zubu. A údaje o stabilním izotopu nám mohou říci, kde se člověk během života pohyboval,“ uvedl Eerkens.

V rámci studie prozkoumal Yip na 40 vzorků skloviny ze stálých i mléčných zubů od celkem 25 jedinců. Jednalo se o vzorky z moderní doby, jakož i historické, až 7 300 let staré, a byly shromažďovány z archeologických nalezišť v Severní Americe a Peru. Vzhledem k tomu, že ženy mají v zubech amelogenin-X, pak muži by měli mít jak verzi bílkoviny X, tak i Y. Yip nalezl ve všech vzorcích stopy amelogeninu-X a asi polovina z nich měla amelogenin-Y.

Nicméně, protože je amelogenin-Y obvykle na nižších úrovních než amelogenin-X, mohlo by dojít k falešně negativnímu výsledku zjištění obsahu amelogenin-Y, pokud by bylo zjištěno jen málo formy s Y. K překonání této situace vyvinuli vědci statistickou metodu, která vyřešila pravděpodobnost falešně negativních výsledků stanovením určitého množství amelogeninu-X.

Parker poznamenal, že nově vyvinutá metoda by mohla být s největší pravděpodobností využita vedle již existujících technik. Uvedl k tomu: „Obdobně jako test DNA je naše metoda kvantitativní a nevyžaduje anatomické vzdělání, prozkoumání jednoho vzorku je levnější než test DNA a lze jej provádět i za nesterilních podmínek.“