Digitální výroba celkových náhrad nabízí oproti konvenčním postupům i několik dalších praktických výhod. Snížením počtu klinických návštěv a celkového času u křesla získávají pacienti i kliničtí pracovníci efektivnější léčebnou sekvenci, kterou lze často dokončit rychleji než tradičními metodami. Výzkumy ukazují, že digitální postupy mohou v čase přispět k nižším celkovým nákladům pro lékaře i pacienty (Jafarpour et al., 2024).

Digitální náhrady se ukázaly jako zvláště přínosné u osob, které špatně tolerují konvenční otisky, u pacientů s vysokými estetickými nároky, u pacientů s logistickými nebo geografickými překážkami častých návštěv a u osob s vyšším rizikem poškození či ztráty náhrady (Feng et al., 2025). Frézované náhrady z předpolymerovaných akrylátových materiálů navíc obvykle vykazují lepší materiálové vlastnosti než konvenční tepelně polymerované náhrady, což přispívá k stabilnějšímu dlouhodobému klinickému výkonu a komfortu pacienta (Schweiger et al., 2018). Lee et al. (2019) tato zjištění dále potvrdili a popsali lepší přesnost adaptace a mechanickou stabilitu bází CAD/CAM náhrad ve srovnání s konvenčními akrylátovými bázemi.

Ačkoli digitální postupy celkových náhrad nabízejí mnoho výhod, nejsou bez limitů. Na rozdíl od konvenčních technik většina současných CAD/CAM systémů neobsahuje tradiční fázi zkoušky ve vosku. Někteří kliničtí pracovníci sice používají monochromatické 3D tištěné prototypy k posouzení estetiky a okluze, tento přístup je však méně vypovídající než konvenční sestavení ve vosku. Zvládnutí digitální výroby náhrad navíc vyžaduje další školení a zkušenosti, zejména pro přesné zaznamenání vertikálního rozměru okluze (výška skusu) a centrální polohy (CP) (Schwindling & Stober, 2016). Některé systémy, například Ivoclar nebo Dentca, často spoléhají na specializované nástroje, jako jsou systémy pin-and-plate nebo registrace gotickým obloukem, aby bylo možné v digitálním prostředí získat reprodukovatelné záznamy.

Klinických důkazů podporujících dlouhodobé výsledky a četnost úprav po odevzdání digitálních náhrad přibývá, ale nejsou zatím tak vypovídající jako desetiletí dat dostupných pro konvenční náhrady.

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Dr. Dana Jafarpour, DDS, PhD, rezidentka programu MSc Prosthodontics, University of Toronto

Dr. Dana Jafarpour je rezidentkou druhého ročníku specializačního programu v oboru protetiky na University of Toronto. Titul DDS získala na Shiraz University of Medical Sciences a PhD v oboru orálních zdravotních věd dokončila na McGill University, kde získala ocenění za nejlepší disertační práci a byla držitelkou Vanier Scholarship a ocenění Fonds de recherche du Québec - Santé (FRQS). Její zájem o pokročilou orální rehabilitaci ji přivedl ke specializačnímu vzdělávání v protetice. V současnosti je držitelkou ocenění CGSM a její výzkum se zaměřuje na optimalizaci dentálních materiálů a rozvoj rehabilitace zcela bezzubých pacientů pomocí digitálních technologií.