Právě v posledních 40 % se odehrává skutečná práce. Je to část štěstí, kterou máme nejvíce pod kontrolou, ale zároveň část, která vyžaduje soustavné úsilí. 

To pomáhá vysvětlit častou frustraci vysoce výkonných profesionálů: dosáhnou milníků – dokončí vzdělání, koupí si ordinaci, získají finanční stabilitu, tedy vše, na čem tak tvrdě pracovali – a přesto zjistí, že očekávaný pocit štěstí netrvá dlouho. Psychologové tomu říkají hédonická adaptace neboli hédonický běžecký pás. Na zlepšení životních okolností si rychle zvykneme a vracíme se ke své základní úrovni štěstí, pokud vědomě nerozvíjíme duševní pohodu. Tento poznatek vychází mimo jiné z výzkumů sledujících výherce loterie i osoby, které utrpěly vážné úrazy vedoucí k ochrnutí.

Proč se ve stomatologii může štěstí zdát nedosažitelné
Stomatologie přitahuje svědomité a cílevědomé osobnosti. Tyto vlastnosti jsou pro pacienty velmi přínosné, zároveň však mohou nenápadně podkopávat osobní pohodu. Mnoho zubních lékařek zažívá:

•    chronický časový tlak s minimálním prostorem na regeneraci během dne,
•    vysokou odpovědnost a nízkou toleranci k chybám,
•    emoční práci, často spojenou se zvládáním úzkostných pacientů i týmu,
•    perfekcionismus, který silněji souvisí s vyhořením než s excelencí,
•    přetížení rolemi, zejména ve středním věku, kdy vrcholí kariérní nároky současně s pečovatelskými povinnostmi.

V tomto kontextu může štěstí působit jako luxus nebo nerealistický cíl. Pozitivní psychologie však štěstí nechápe jako neustálou radost či lehkost, ale jako emoční flexibilitu, odolnost a pocit smyslu nebo účelu. To vše může často existovat i vedle stresu. Šťastní lidé jsou vystaveni stresu stejně jako ostatní – jen na svém štěstí aktivně pracují.

Jedním z nejdůležitějších zjištění výzkumu štěstí je, že šťastní lidé nežijí bez stresu. Prožívají zklamání, únavu, frustraci i zármutek stejně jako všichni ostatní. Rozdíl spočívá v tom, jak tyto zkušenosti zpracovávají.

Šťastní lidé mají tendenci:
•    rychleji se zotavovat z nezdarů,
•    interpretovat výzvy s menší mírou osobního vztahování a katastrofizace,
•    udržovat si nadhled i v obtížných situacích,
•    zapojovat se do činností, které doplňují energii, místo aby ji dále vyčerpávaly.

To jsou naučené dovednosti, nikoli osobnostní zvláštnosti. Tyto dovednosti jsou zároveň základem mindfulness-based stress reduction, tedy zvládání stresu založeného na všímavosti.

Návyky, které podporují štěstí
Práce na štěstí není nijak okázalá. Jen zřídka vypadá jako neustálá pozitivita. Spočívá spíše v malých, často nenápadných návycích, které se opakují pravidelně.

Šťastní lidé mívají vysokou emoční inteligenci. Uvědomují si své stresory a nesnaží se je potlačit nebo „znecitlivět“. Všímají si okamžiků, kdy se dostávají do dysregulace – vzpomeňme na sympatický a parasympatický nervový systém. Používají strategie, které jim pomáhají stres zvládat: všímavost, dechová cvičení, procházky venku, pohyb, výživu a schopnost na stres odpovídat místo automaticky reagovat.

Šťastní lidé také pracují na hranicích, které chrání jejich duševní pohodu. Pro ženy to bývá obzvlášť obtížné, protože to znamená stanovovat limity, říkat „ne“ bez strachu, že o něco přicházíme, a odolávat nutkání se přetěžovat nebo neustále dokazovat svou kompetenci. Hranice jsou projevem velké vnitřní síly a nezbytným předpokladem udržitelného štěstí.

Šťastní lidé pravidelně praktikují vděčnost. Studie opakovaně ukazují, že vděčnost snižuje depresivní symptomy, posiluje odolnost a zvyšuje celkovou pohodu. I v náročných obdobích je velmi důležité dokázat ocenit základní věci, které fungují dobře. Například: „Jsem vděčná, že jsem dostatečně zdravá na to, abych mohla dělat práci, kterou dělám.“

A konečně, jedna z nejdůležitějších věcí, kterou šťastní lidé dělají, je, že se vzdávají takzvaného „omylu cílové stanice“ – přesvědčení, že „budu šťastná, až…“. Tento omyl předpokládá, že štěstí leží někde v budoucnosti, ale výzkumy ukazují, že naplnění pramení ze způsobu, jakým žijeme, nikoli z toho, že jednoho dne konečně dorazíme někam jinam.

Závěr
Jednou z nejvíce osvobozujících myšlenek pozitivní psychologie je tato: štěstí není trvalý stav, kterého je třeba dosáhnout, ale dynamická podmínka, kterou je nutné udržovat.

Stejně jako neočekáváme, že nás jeden trénink udrží navždy ve formě, nemůžeme čekat, že jedna dovolená, jeden úspěch nebo jedna životní změna zajistí dlouhodobou duševní pohodu. Štěstí není vyhrazeno jen šťastlivcům, bezstarostným lidem nebo přirozeným optimistům. Je výsledkem dovedností, které opakovaně procvičujeme, často tiše a nenápadně, uprostřed plných a náročných životů.

Dobrou zprávou je, že stejnou disciplínu, odhodlání a inteligenci, které my ženy vnášíme do své klinické práce, můžeme uplatnit i v péči o vlastní pohodu a štěstí. Je to náročná práce, ale zvládneme ji.

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Dr. Sally Safa

Dr. Sally Safa je parodontoložka a absolventka University of Toronto, kde působí také jako lektorka. Pracuje v soukromé praxi v Torontu. Dr. Safa je nadšenou podporovatelkou duševní pohody v dentální komunitě. Její magisterský výzkum se věnoval psychoneuroimunologii, tedy porozumění účinkům stresu na organismus. Toto zázemí spolu se vzděláním v oblasti mindfulness-based stress reduction jí umožňuje sdílet vědecké poznatky o stresu a všímavosti i praktické nástroje, jak zvládat stres v každodenním životě.