Přichází krize či příležitost?

„Panta Rhei (vše plyne) – Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.“
Hérakleitos je tak dalším myslitelem antiky, který k nám promlouvá aktuálními slovy. Dnešní doba se přitom mění tempem, které by bylo zcela „nepředstavitelné“ i pro sebevětšího antického filozofa – řeka našich současných životů není poklidným a mírným tokem, nýbrž bouřlivým veletokem s občasnými a mohutnými vodopády. Na úpatí jednoho vodopádu se právě nacházíme – čeká nás „sešup“ bouřlivými vodami. Přičemž si buďme jisti, že pod peřejemi se potkáme ve zcela jiném pořadí – někteří si polepší, jiní pohorší. Tato alegorie platí nejen pro jednotlivé průmyslové obory, ale i pro jednotlivé stomatologické praxe!

Mzdy (vašich pacientů i vašich zaměstnanců) rostly v posledním desetiletí téměř „raketovým“ tempem, tím ČR pozvolna doháněla „západní“ ekonomiky, jež nikdy nezbrzdil komunismus. Rostly tak ceny ve všech odvětvích, čímž vám rostly náklady. Proto dnes platíte nejen svým lékařům, sestrám a recepčním více než před rokem, ale platíte více téměř za všechno. Platíte nejen více – platíte mnohem více – českou ekonomiku v posledních měsících totiž řídí INFLACE.

Přestože je inflace médii a politiky označována za „zlo“, fakticky je ozdravným procesem „léčícím“ nerozumné kroky politiků v minulosti – „vrtulníkové peníze“ rozhazované v době pandemie Covid-19 a zpřetrhané obchodní vazby v důsledku lockdownů. Sekundárně vše zhoršila i válka na Ukrajině.

Nastupující krize (vysoká inflace v kombinaci s ekonomickou stagnací či recesí) tedy sice znamená, že příští 1–2 roky bude hůře, avšak je to nutné k tomu, aby následně bylo opět lépe! Zatímco před 2. světovou válkou trvaly recese zhruba rok a půl, v druhé polovině 20. století už to byl zpravidla jen jeden rok (výjimkou byla krize po roce 2008, která trvala déle). Na začátku roku 2024 bychom proto (snad) již měli vidět „oživení“ a inflaci v normálnějších mezích (do 5 %). Čeká nás tak nejspíš „jen“ další „problematický” rok (2023) v řadě po letech 2020 a 2021. Žádnou celospolečenskou katastrofu nicméně nejspíš čekat nemusíme.

I kdyby se u nás počet nezaměstnaných zdvojnásobil (což se nejspíš nestane), pořád budeme v porovnání se zbytkem Evropy mezi premianty. Ceny si porostou, nové bydlení bude ještě méně dostupné, ale pořád bude mít drtivá většina populace (slušně placenou) práci. A to je základ!

Aneb: Máme nyní nemálo problémů, ale naši předci se měli nesrovnatelně hůře!
Tak či tak platí, že závažnost nových (krizových) poměrů nelze bagatelizovat či lehkovážně podceňovat – česká populace čelí největší krizi nového milénia. V daném kontextu lze taktéž nalézt jednu „dobrou zprávu“ – medicínské obory jsou krizemi zpravila zasaženy nejméně – v krizových lidé šetří primárně na zbytných službách a luxusním zboží, zdraví se naopak stává fundamentální potřebou. A stejné platí i o ekonomickém zdraví vaší stomatologické praxe!

Jak tedy zvládnout současné krizové období co nejlépe?

Jak si uchovat zdravou ekonomiku i v nezdravém makroekonomickém prostředí?

Odpověď je paradoxně poměrně jednoduchá (a jednotvárná) – stejná jako ve všech předchozích letech.

I v krizových letech je třeba pokračovat v kvalitní práci (v klinickém i klientském slova smyslu) a zároveň pokračovat ve smysluplné cenotvorbě, jež je ve všech dobách zárukou ekonomické prosperity a stabilní ziskovosti!

Aneb: Většina předchozích (nekrizových) let byla charakteristická scénářem „inflace je poměrně malá, ale mzdy (pacientů i zaměstnanců) rostou významně rychleji“. V oněch dobách jsme se nesměli nechat „uchlácholit“ nízkou inflací – museli jsme ceny stomatologické péče upravovat hlavně indexem růstu mezd, protože mzdy jsou primární nákladovou položkou našeho nákladového mixu.

V těch (několika málo) krizových letech platí inverzní scénář „inflace je hodně vysoká, ale mzdy (pacientů i zaměstnanců) rostou pomaleji“. Musíme se tedy ubránit „zkratkovitému
myšlení“ a nenechat se strhnout procentem inflace (spotřebitelský nákupní koš není stejný jako stomatologův nákupní koš).

S primárním ohledem na očekávaný růst mezd (sekundárně s přihlédnutím k růstu cen energií) lze predikovat, že korekce cen stomatologické péče (2023/2022) by měla dosahovat cca 8–10 %. Přesnější hodnotu představíme (jako vždy) koncem roku 2022, kdy v prosinci opět vydáme Ekonomickou ročenku stomatologa, tentokráte pro rok 2023.

A protože v ročence pro rok 2022 jsme publikovali průměrnou minutovou sazbu ČR v hodnotě 66 Kč/minutu, v chystané ročence 2023 se nejspíš objeví hodnota v intervalu 71–73 Kč/minutu.

Nikdo není průměrný, proto lze predikovat, že 80 % stomatologických praxí v ČR by se mělo v příštím roce pohybovat někde v intervalu 44–115 Kč/minutu.

Přesnější čísla budou k dispozici v prosinci.

Klíčem k úspěšnému zdolání bouřlivých vod, které jsou před námi, je tedy nepanikařit, nemanévrovat a zachovat stávající směr i rychlost. Předjíždět vás sice budou prodejci komodit (energie, železo, beton, …), avšak budou čelit mnohem většímu chaosu – zákazníci se budou vždy přelévat za nejlevnější nabídkou – u komodit je cena určující, nic jiného nikoho nezajímá.

Stomatologická péče však není komodita – není výplň jako výplň a není korunka jako korunka – vše existuje v široké kvalitativní škále (opět zdůrazňuji klinický i klientský aspekt). Drtivá majorita vašich zákazníků tak sice ráda „přeběhne“ k jinému dodavateli megajoulů (energie), ale svého stomatologa nikdy neopustí!

„Panta Rhei!“
V nadcházejícím období bude mnoho změn a budou veliké. Ten, kdo v minulých letech dosud neaplikoval důslednou a smysluplnou cenotvorbu (reflektující každoroční nákladové změny), má nejspíš poslední příležitost: „Nejsi-li ochoten změnit svůj život, není ti pomoci.“

Všichni ostatní mohou (poměrně snadno) přečkat krizi v plném zdraví.

Tak ať se daří!

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Ing. Tomáš Košumberský, DentalCare.cz

Vystudoval ekonomiku a řízení na Technické univerzitě v Liberci. Přes 20 let se věnuje ekonomii privátní stomatologie, je šéfredaktorem Ekonomické ročenky stomatologa a svou bohatou publikační i lektorskou činností se zaměřuje především na synergii ekonomických a marketingových principů v privátních zubních ordinacích. Je „otcem“ moderní metodologie cenotvorby (korektních kalkulací „minutové sazby“) v českém prostředí.