Za hranicí kyvetování: celkové náhrady v éře CAD/CAM
Digitální pracovní postupy jsou již dlouho integrovány do fixní protetiky a implantologie, jejich využití u celkových snímatelných náhrad však dozrálo teprve v poslední době. Počítačem podporované navrhování a výroba (CAD/CAM) byly do stomatologie zavedeny již v 60. letech 20. století (Mörmann, 2006), avšak využití těchto principů do snímatelné protetiky vyžadovalo překonání významných anatomických a procedurálních překážek.
Tento článek shrnuje důvody pro využití digitálních celkových náhrad, předkládá dostupné důkazy porovnávající digitální a konvenční postupy, popisuje současné výrobní techniky – subtraktivní i aditivní – a diskutuje klinické dopady těchto vyvíjejících se pracovních postupů.

Proč digitálně?
Tradiční výroba celkových náhrad zůstává jedním z technicky nejcitlivějších a pracovně nejnáročnějších postupů v protetické stomatologii. Každý manuální krok – od otiskování přes zkoušku ve vosku až po polymeraci – může vnést potenciální nepřesnosti. Chyby se kumulují, a pokud je náhrada ztracena nebo zásadně poškozena, její zhotovení vyžaduje zopakování téměř celého procesu.
Digitální systémy tuto zranitelnost minimalizují. Jakmile jsou data jednou zachycena a digitálně archivována, získáváme reprodukovatelnost a efektivitu. Ztracenou náhradu lze znovu vyrobit během několika hodin. Standardizované digitální pracovní kroky navíc mohou snížit variabilitu mezi jednotlivými operátory, a tím zvýšit konzistenci napříč kliniky a laboratořemi.
Digitální výroba celkových náhrad nabízí oproti konvenčním postupům i několik dalších praktických výhod. Snížením počtu klinických návštěv a celkového času u křesla získávají pacienti i kliničtí pracovníci efektivnější léčebnou sekvenci, kterou lze často dokončit rychleji než tradičními metodami. Výzkumy ukazují, že digitální postupy mohou v čase přispět k nižším celkovým nákladům pro lékaře i pacienty (Jafarpour et al., 2024).
Digitální náhrady se ukázaly jako zvláště přínosné u osob, které špatně tolerují konvenční otisky, u pacientů s vysokými estetickými nároky, u pacientů s logistickými nebo geografickými překážkami častých návštěv a u osob s vyšším rizikem poškození či ztráty náhrady (Feng et al., 2025). Frézované náhrady z předpolymerovaných akrylátových materiálů navíc obvykle vykazují lepší materiálové vlastnosti než konvenční tepelně polymerované náhrady, což přispívá k stabilnějšímu dlouhodobému klinickému výkonu a komfortu pacienta (Schweiger et al., 2018). Lee et al. (2019) tato zjištění dále potvrdili a popsali lepší přesnost adaptace a mechanickou stabilitu bází CAD/CAM náhrad ve srovnání s konvenčními akrylátovými bázemi.
Ačkoli digitální postupy celkových náhrad nabízejí mnoho výhod, nejsou bez limitů. Na rozdíl od konvenčních technik většina současných CAD/CAM systémů neobsahuje tradiční fázi zkoušky ve vosku. Někteří kliničtí pracovníci sice používají monochromatické 3D tištěné prototypy k posouzení estetiky a okluze, tento přístup je však méně vypovídající než konvenční sestavení ve vosku. Zvládnutí digitální výroby náhrad navíc vyžaduje další školení a zkušenosti, zejména pro přesné zaznamenání vertikálního rozměru okluze (výška skusu) a centrální polohy (CP) (Schwindling & Stober, 2016). Některé systémy, například Ivoclar nebo Dentca, často spoléhají na specializované nástroje, jako jsou systémy pin-and-plate nebo registrace gotickým obloukem, aby bylo možné v digitálním prostředí získat reprodukovatelné záznamy.
Klinických důkazů podporujících dlouhodobé výsledky a četnost úprav po odevzdání digitálních náhrad přibývá, ale nejsou zatím tak vypovídající jako desetiletí dat dostupných pro konvenční náhrady.
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Dgitální workflow celkových náhrad
Stejně jako jakýkoliv jiný CAD/CAM proces se i digitální pracovní postup celkových náhrad skládá ze tří hlavních kroků: získání dat, počítačem podporovaného návrhu (CAD) a počítačem podporované výroby (CAM).
Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.
objednat předplatné- Arakawa, I., Al-Haj Husain, N., Srinivasan, M., Maniewicz, S., Abou-Ayash, S. and Schimmel, M. (2022) ‘Clinical outcomes and costs of conventional and digital complete dentures in a university clinic: A retrospective study’, Journal of Prosthetic Dentistry, 128(3), pp. 390-395. DOI: 10.1016/j.prosdent.2020.12.014.
- Arzani, S., Khorasani, E., Mokhlesi, A., Azadian, S., Ghodsi, S. and Mosaddad, S.A. (2025) ‘How does the bonding strength of reline materials and denture teeth vary between 3D-printed and milled complete denture bases? A systematic review and meta-analysis’, Clinical and Experimental Dental Research, 11(5), e70234.
- Feng, Y., Feng, Z., Li, J. et al. (2025) ‘Expert consensus on digital restoration of complete dentures’, International Journal of Oral Science, 17(1), p. 58.
- Jafarpour, D., Haricharan, P.B. and de Souza, R.F. (2024) ‘CAD/CAM versus traditional complete dentures: A systematic review and meta-analysis of patient- and clinician-reported outcomes and costs’, Journal of Oral Rehabilitation, 51(9), pp. 1911-1924. DOI: 10.1111/joor.13738.
- Jung, Y. et al. (2019) ‘Intraoral scanning challenges in edentulous patients: soft tissue mobility and accuracy’, Journal of Advanced Prosthodontics, 11(5).
- Lee, S., Hong, S.J., Paek, J., Pae, A., Kwon, K.R. and Noh, K. (2019) ‘Comparing accuracy of denture bases fabricated by injection molding, CAD/CAM milling, and rapid prototyping method’, Journal of Advanced Prosthodontics, 11(1), pp. 55-64.
- Mohamed, A., Takaichi, A., Kajima, Y., Takahashi, H. and Wakabayashi, N. (2022) ‘Bond strength of CAD/CAM denture teeth to a denture base resin in a milled monolithic unit’, Journal of Prosthodontic Research, 66(1), pp. 135-142.
- Mörmann, W.H. (2006) ‘Dental CAD/CAM systems: A 20-year success story’, Journal of the American Dental Association, 137(Suppl), pp. 5S-6S.
- Schweiger, J., Stumbaum, J., Edelhoff, D. and Güth, J.F. (2018) ‘Systematics and concepts for the digital production of complete dentures: risks and opportunities’, International Journal of Computerized Dentistry, 21(1), pp. 41-56.
- Schwindling, F.S. and Stober, T. (2016) ‘Guided clinical procedures for recording vertical dimension and centric relation in digital complete denture workflows’, Journal of Prosthetic Dentistry, 115(1).
Pá 27. 11. 2026 | 9.00 – 17.00 hod.
Články
6. 5. 2025 | Protetika
Digitální pracovní postup umožňuje využití polychromatických disků s optickými vlastnostmi podobnými přirozenému zubu. Ty minimalizují nebo dokonce eliminují potřebu individualizace či charakterizace, pokud je materiál vybrán na základě specifických potřeb pacienta. Klíčovým faktorem je vysoká věrnost barev odpovídající přirozenému zubu, plynulý přechod odstínu od krčku k incizi a přirozená hra světla s efekty napodobujícími skutečný zub.
Články
4. 8. 2026 | Protetika
Digitální pracovní postupy jsou již dlouho integrovány do fixní protetiky a implantologie, jejich využití u celkových snímatelných náhrad však dozrálo teprve v poslední době
Články
16. 6. 2025 | Protetika
Tímto příspěvkem navazuji na článek 3D tištěné skelety: klinicky přívětivější skeletové náhrady. Přiblížím vám zde, jaké přesnosti po vytištění lze zúročením zkušeností a dobrou spoluprací s CAD designérem u skeletů dosáhnout. Dále také upozorním na trend, který se u nás zatím příliš neuchytil, ale ve světě je zcela běžný – absenci opakeru na retencích skeletu pro pryskyřici.
- Zubní lékař Zubní lékař/ka - Karlovo náměstí
- Zubní sestra Zdravotni sestra,zubni instrumentářka
- Ostatní ???? Hledáme recepční do zubní ordinace v Hradci Králové ????
- Zubní lékař Hledáme zubního lékaře/ lékařku
- Zubní sestra Zubní intrumentář/ka






