Kotevní prvky u polyamidových náhrad

Při zhotovování náhrad z polyamidu používáme standardně klasicky tvarované bukální, nebo labiální kotevní prvky. Ty podle potřebné síly retenčního účinku zhotovíme tenčí nebo širší – tlustší nebo užší. Většinou mají ale podobný výchozí tvar (obr. 1). Na orálních ploškách pilířových zubů zpravidla vytvoříme těmto kotevním prvkům v náhradě stabilizační oporu ve formě rozšířené báze náhrady až na kotevní zub (obr. 2). Mnohdy jsou však podmínky v ústech pacienta natolik specifické, že si musíme při navrhování náhrady pomoci i jinými stabilizačně retenčními prvky, které se od standardních tvarově liší.

(Redakce)

Rozšíření ramen kotevního prvku

Ramena kotevního prvku rozšiřujeme z několika základních důvodů:

1. Zvýšení retence pro stabilizaci náhrady: V mnohých případech musíme, pokud chceme zachovat minimální možný rozsah báze náhrady, zvýšit sílu retence kotevních prvků, abychom zajistili pevné držení náhrady v ústech. U polyamidových náhrad však nelze kotevní prvek průběžně aktivovat, jako je tomu u drátěných spon, a pro zvýšení retence náhrady tedy musíme polyamidový kotevní prvek vhodně rozšířit (obr. 3).

2. Zvýšení retence kotevních prvků jejich spojením: Účinným řešením, dle mých praktických zkušeností, v případech, kdy nemůžeme kotevní prvky prodloužit, nebo jich udělat více, je spojení bukálního retenčního ramene s ramenem palatinálním skrze mezizubní prostor (obr. 4), nebo využití volné aproximální plošky zubu, který již vedle sebe nemá další zub (obr. 5). Je to jednoduché řešení, kterým se výrazně zvýší stabilita náhrady v ústech a její retence.

3. Překlenutí zubu nevhodného k retenci: V určitých situacích je náhradu mnohdy obtížné na stávajících zubech v ústech pevně ukotvit. Může se nám stát, že zub, který se nám k ukotvení náhrady svým umístěním nabízí, je z různých důvodů k tomuto účelu nevhodný: může to být zub s výrazně podsekřivým krčkem, nebo s velmi nevhodným tvarem pro umístění kotevního prvku. V obou případech je nejjednodušší rameno kotevního prvku přes takovéto zuby prodloužit a retenci náhrady přenést na jiný vhodnější zub. Rameno kotevního prvku může být účelně prodlouženo jen zčásti (obr. 6), ale také na celou plochu zvoleného pilířového zubu. V místě „nevhodného" zubu musíme obvykle rameno retenčního prvku z vnitřní strany mírně odlehčit, abychom usnadnili snímání a nasazování náhrady.

• 

  Standardní tvar kotevního prvku u polyamidových náhrad

• 

  Orální rozšíření báze na kotevní zub

• 

  Rozšíření ramen kotevního prvku na další pilířové zuby zvýší retenci spon a stabilizaci náhrady

• 

  Pevné spojení bukálního ramene kotevního prvku s ramenem palatinálním umožňuje ke kotvení náhrady využít také mezizubní prostor

• 

  Pevné obkroužení koncového zubu defektu, kdy využijeme ke kotvení nejen plochy orální ale i aproximální

• 

  Částečné prodloužení ramene kotevního prvku na další zub

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Petr Moj, stomatologická laboratoř LPdental – ЛПдентал

Zubní technik, majitel zubní laboratoře LPdental – ЛПдентал s rozsáhlou nabídkou zhotovení fixní i snímatelné protetiky. Jednou ze specializací je výroba fixní protetiky a ortodontických aparátů pro veterinární stomatologii.

Více na www.lpdental.cz

Kontakt: petr.moj@seznam.cz

+420 739 189 038