Digitální pracovní postup rehabilitace bezzubého pacienta
Vývoj digitálních technologií ve stomatologii změnil rovněž přístup k ošetření bezzubého pacienta, a to jak v předběžné fázi studie klinického případu, tak i při výrobě náhrady. Účelem tohoto článku je ukázat, že digitální rehabilitační protokol zkracuje a zpřesňuje pracovní fáze, čímž se dosáhne zlepšení konečné kvality ošetření.
Již několik let moderní protetické zubní lékařství využívá digitální technologie podporující jak diagnostické, tak i terapeutické fáze rehabilitace pacienta. 1, 2, 4 Výroba tradičních snímatelných a implantáty nesených zubních náhrad také těží z těchto inovací a tento typ náhrad byl dále digitálně rozvíjen ve virtuálním plánování klinických případů. 7, 8 Cílem tohoto článku je ilustrovat prostřednictvím popisu komplexního klinického případu, jak je možno provést protetickou rekonstrukci celkovou náhradou nesenou implantáty s využitím stávajících fixtur implantátů a nové digitální technologie v každém pracovním kroku. Zejména využití digitálního plánovacího softwaru (Digital Smile System DSS a DSS CAD, Varese, Itálie), a to nejen jako prostředku pro dialog mezi zubařem a pacientem, ale také jako pracovního nástroje pro přenos veškerých potřebných informací pro zubního technika, omezuje na minimum jak klinické zkoušky, tak i laboratorní fáze.
Klinický případ
73letý pacient k nám přišel se stížností na sníženou schopnost žvýkání a ztrátu retence snímatelných náhrad. Dále žádal zlepšení estetiky jeho úsměvu a tváře a byl nespokojen s barvou a viditelností svých umělých zubů při mimice obličeje – zuby byly sotva patrné a v nepřirozeně šikmé rovině. Anamnéza neukázala žádné patologie neslučitelné se zubním ošetřením a značila celkový dobrý zdravotní stav: pacient byl klasifikován jako ASA1.
Objektivní vyšetření tváře ukázalo redukci vertikálního rozměru s rozšířením nazolabiální rýhy a ztrátu tonu periorálních měkkých tkání s celkovým zhoršením všech estetických parametrů obličeje. Pacientův úsměv se zdá být asymetrický kvůli opotřebení zubů a sklonu okluzních rovin, které vytváří nepřívětivý vzhled (obr. 1). Hodnocení tváře ze sagitálního pohledu odhalilo distálně skloněnou okluzní rovinu s intraorálními charakteristikami, které lze přisuzovat Kellyho syndromu 5 (obr. 2).
Buďte v obraze
Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.
Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.
Studium pacientova profilového rentgenu ukazuje mezofaciální muskuloskeletální typ se sníženým okluzálním rizikem. Latero-laterální teleradiografie je diagnostickým prostředkem, který autoři považují za nezbytný pro sestavení správného léčebného plánu v komplexní protetické rehabilitaci. Tato radiografická pomůcka umožňuje studovat tvrdé a měkké tkáně pacientovy tváře, vztah mezi horní čelistí, prostorovou pozici horního středního řezáku a labiálního philtra. Navíc, s použitím vhodné a jednoduché kefalometrické analýzy, může být také identifikována muskuloskeletální třída, do které pacient patří (obr. 3) 6.
Předplaťte si StomaTeam ONLINE a získejte neomezený přístup ke kompletnímu obsahu StomaTeamu.
objednat předplatné
Články
22. 10. 2024 | Protetika
Umělecká intuice, kreativita a technická odbornost – to jsou jen některé z klíčových faktorů pro dosažení kvalitních náhrad. Zásadní je také výběr správného materiálu pro dosažení přesných výsledků. Tento případ ukazuje, jak mohou být náhrady funkčně efektivní...
Články
2. 8. 2024 | Implantologie
Nejen dentální implantologie a stomatologie, ale celkově medicína i každá oblast našeho života je více či méně ovlivněná digitalizací, automatizací a AI. Technologické pokroky a postupy nám pomáhají zjednodušit...
Články
5. 1. 2024 | Protetika
S pokračujícím stárnutím populace dojde k nebývalému demografickému přerozdělování. Do roku 2050 se celosvětově...
