StomaTeam > Články > Protetika > Digitální pracovní postup rehabilitace bezzubého pacienta

Digitální pracovní postup rehabilitace bezzubého pacienta

Vývoj digitálních technologií ve stomatologii změnil rovněž přístup k ošetření bezzubého pacienta, a to jak v předběžné fázi studie klinického případu, tak i při výrobě náhrady. Účelem tohoto článku je ukázat, že digitální rehabilitační protokol zkracuje a zpřesňuje pracovní fáze, čímž se dosáhne zlepšení konečné kvality ošetření.

Již několik let moderní protetické zubní lékařství využívá digitální technologie podporující jak diagnostické, tak i terapeutické fáze rehabilitace pacienta. ^{1, 2, 4} Výroba tradičních snímatelných a implantáty nesených zubních náhrad také těží z těchto inovací a tento typ náhrad byl dále digitálně rozvíjen ve virtuálním plánování klinických případů. ^{7, 8} Cílem tohoto článku je ilustrovat prostřednictvím popisu komplexního klinického případu, jak je možno provést protetickou rekonstrukci celkovou náhradou nesenou implantáty s využitím stávajících fixtur implantátů a nové digitální technologie v každém pracovním kroku. Zejména využití digitálního plánovacího softwaru (Digital Smile System DSS a DSS CAD, Varese, Itálie), a to nejen jako prostředku pro dialog mezi zubařem a pacientem, ale také jako pracovního nástroje pro přenos veškerých potřebných informací pro zubního technika, omezuje na minimum jak klinické zkoušky, tak i laboratorní fáze.

Klinický případ

73letý pacient k nám přišel se stížností na sníženou schopnost žvýkání a ztrátu retence snímatelných náhrad. Dále žádal zlepšení estetiky jeho úsměvu a tváře a byl nespokojen s barvou a viditelností svých umělých zubů při mimice obličeje – zuby byly sotva patrné a v nepřirozeně šikmé rovině. Anamnéza neukázala žádné patologie neslučitelné se zubním ošetřením a značila celkový dobrý zdravotní stav: pacient byl klasifikován jako ASA¹.

Více informací k obsahu videa ZDEReklama

Iniciální stav tváře: pozorujeme redukci vertikálního rozměru s výraznějšími perilabiálními vráskami. Úsměv je disharmonický a nepřívětivý kvůli nevhodným okluzním rovinám.
Studium pacientova latero-laterálního rentgenu ukazuje mezofaciální muskuloskeletální typ se sníženým okluzálním rizikem
Hodnocení tváře ze sagitálního pohledu zdůrazňuje distálně skloněnou okluzní rovinu s intraorálními charakteristikami, které lze přisuzovat Kellyho syndromu
Horní oblouk představuje kompletní snímatelnou protézu, zatímco dolní oblouk představuje snímatelnou náhradu podepřenou 4 implantáty v interforaminální poloze
Všechny retenční komponenty třmenu jsou opotřebované
Když jsou třmen a protetické komponenty odstraněny, můžeme vidět dobrý stav perimplantátových měkkých tkání: implantáty jsou oseointegrované
Jednoúčelové brýle používané pro kalibraci digitálního předběžného plánovacího softwaru, které má pacient nasazené, když se provádí fotografie obličeje
Jednoúčelové brýle používané pro kalibraci digitálního předběžného plánovacího softwaru, které má pacient nasazené, když se provádí fotografie obličeje

Objektivní vyšetření tváře ukázalo redukci vertikálního rozměru s rozšířením nazolabiální rýhy a ztrátu tonu periorálních měkkých tkání s celkovým zhoršením všech estetických parametrů obličeje. Pacientův úsměv se zdá být asymetrický kvůli opotřebení zubů a sklonu okluzních rovin, které vytváří nepřívětivý vzhled (obr. 1). Hodnocení tváře ze sagitálního pohledu odhalilo distálně skloněnou okluzní rovinu s intraorálními charakteristikami, které lze přisuzovat Kellyho syndromu ⁵ (obr. 2).

Buďte v obraze

Chcete mít pravidelný přehled o nových článcích na tomto webu, akcích a dalších novinkách? Přihlaste se k odběru newsletteru.

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami zpracování osobních údajů.

Studium pacientova profilového rentgenu ukazuje mezofaciální muskuloskeletální typ se sníženým okluzálním rizikem. Latero-laterální teleradiografie je diagnostickým prostředkem, který autoři považují za nezbytný pro sestavení správného léčebného plánu v komplexní protetické rehabilitaci. Tato radiografická pomůcka umožňuje studovat tvrdé a měkké tkáně pacientovy tváře, vztah mezi horní čelistí, prostorovou pozici horního středního řezáku a labiálního philtra. Navíc, s použitím vhodné a jednoduché kefalometrické analýzy, může být také identifikována muskuloskeletální třída, do které pacient patří (obr. 3) ⁶.

Zaujala vás ukázka článku?

Předplaťte si online obsah StomaTeamu a získejte neomezený přístup ke kompletnímu odbornému obsahu a řadu výhod pro předplatitele

chci předplatné

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Dr. Luca Ortensi | Dr. Tommaso Vitali

Odt. Carlo Borromeo | Odt. Cesare Chiarini | Odt. Fabrizio Molinelli | Odt. Marco Ortensi | Odt. Massimiliano Rossi