Celokeramické korunkové náhrady pro rekonstrukci poškozené zubní skloviny

Rehabilitaci celkově poškozeného chrupu vyžadují dvě různé skupiny pacientů:

• Pacienti, jejichž zuby vykazují rozsáhlou erozi, abrazi nebo atrici způsobenou stravou (např. konzumace energetických nápojů) a/nebo nadměrným zatěžováním zubů (např. obroušení)
• Pacienti, kteří mají genetickou poruchu ovlivňující strukturu zubů a složení zubní skloviny (např. amelogenesis imperfecta) (obr. 1–3)

Pacienti z první skupiny obvykle začínají pociťovat problémy (např. bolest a zhoršenou estetiku) ve čtyřiceti až padesáti letech – zuby se zkracují a vypadají zažloutle, části stávající struktury zubů zkřehnou a dochází ke ztrátě vertikálního rozměru zubů. Pacienti s genetickými defekty skloviny obvykle požadují ošetření v období puberty. Současné moderní celokeramické a adhezivní systémy umožňují minimálně invazivní preparaci zubů a zhotovení odolné, funkční a estetické náhrady.

Před ošetřením pacientů s erozními defekty zubů je důležité získat jejich celkovou zdravotní anamnézu (zda se u nich nevyskytuje např. bulimie nebo reflux) a zjistit, jaké mají stravovací návyky. Je-li to možné, měl by být před ošetřením přizván ke konzultaci i jejich praktický lékař. U pacientů s kongenitálním defektem struktury zubů je nanejvýš důležité důkladné klinické a radiologické vyšetření, protože kromě sklovinných defektů (obr. 4, 5) mohou tito jedinci trpět také folikulárními cystami, vyskytuje se u nich abnormální erupce zubů, retinované zuby, otevřený skus nebo kalcifikace zubní dřeně (obr. 6–8). Porucha je navíc doprovázena gingiválním a periodontálním onemocněním. Toto je nutné vzít v potaz již při předběžném ošetření hypomineralizované a hypokalcifikované skloviny. V souvislosti se závažností poškození tvorby skloviny může být dosaženo mnohem slabší adhezivní vazby, než jaká vzniká na zdravé sklovině. Ve výsledku se musí ve většině případů adhezivní vazba zajistit na dentinu (obr. 9).

• 

  Tři fenotypy autozomálně dominantní dědičné amelogenesis imperfecta u frontálních zubů tří sester.

• 

  Tři fenotypy autozomálně dominantní dědičné amelogenesis imperfecta u frontálních zubů tří sester.

• 

  Tři fenotypy autozomálně dominantní dědičné amelogenesis imperfecta u frontálních zubů tří sester.

• 

  Distální zuby pacientů s amelogenesis imperfecta také vykazují různé defekty skloviny – sklovinná vrstva může i zcela chybět.

• 

  Distální zuby pacientů s amelogenesis imperfecta také vykazují různé defekty skloviny – sklovinná vrstva může i zcela chybět.

• 

  Chybí celá korunka zubu 23 (obr. 6). RTG snímek typu bite-wing (obr. 7) zachycuje normálně tvarovaný dentin: některé jeho části jsou obnažené, jiné jsou překryty jen tenkou vrstvou skloviny.

• 

  Chybí celá korunka zubu 23 (obr. 6). RTG snímek typu bite-wing (obr. 7) zachycuje normálně tvarovaný dentin: některé jeho části jsou obnažené, jiné jsou překryty jen tenkou vrstvou skloviny.

• 

  Panoramatický RTG snímek vykazuje vážnou formu amelogenesis imperfecta – žádný ze zubů není překryt vůbec žádnou sklovinou.

• 

  V mnoha případech se barva dentinu podstatně liší od normálu – je proto důležité zvolit správný odstín zubu pro estetický výsledek monolitických korunek.

• 

  Odlamování 3. stupně u frontální korunky z IPS Empress II po 16 letech – náhrada byla opravena adhezivním připevněním odlomené části.

• 

  Klasická fraktura u molárové korunky (v tomto případě ze silikátové keramiky Celay, VITA Zahnfabrik) po 14 letech – korunka byla odstraněna a po minimální preparaci byla umístěna nová náhrada.

• 

  Fotografie náhrad umístěných do úst pacientky z obr. 2 po pěti letech funkce.

• 

  Tabulka 1

• 

  Tabulka 2

V současné době nejsou k dispozici žádné pokyny ani vědecké zprávy o protokolu pro léčbu pacientů s amelogenesis imperfecta založeném na důkazech. V dlouhodobé studii provedené na Tübingen University Hospital (Německo) jsme nalezli jistý typ komplikací, které by mohly vzniknout při adhezivním upevňování celokeramických náhrad u zmíněných skupin pacientů.