Ergonomie

Ona posedlost, závislost přichází postupně, s léty a počtem spokojených pacientů narůstá.

Každá závislost, jak známo, přináší kromě pocitu uspokojení i riziko vyčerpání, psychického i fyzického. Práce zubního lékaře bezpochyby patří k těm nejnáročnějším. Jde o práci s lidmi, v určitém napětí, stresu. Jde o práci nad detailem, vyžadující soustředění a jemnou motoriku v jedné „zaaretované” poloze. Jde o námahu psychickou i fyzickou, o práci v prostředí rizika přenosu infekce. To vše mnoho hodin denně. Své povolání vykonáváme v podmínkách stále více regulovaných příkazy, zákazy a hrozícími kontrolami.

Ještě jeden zásadní faktor jsem nezmínil, tím jsou naši zaměstnanci – sestry a hygienistky. Na dobré spolupráci s nimi, na dobrých vztazích v praxi přímo závisí naše pohoda, kterou tolik potřebujeme. Ze zkušeností svých i ostatních vím, jak vyčerpávajícím a mnohdy limitujícím faktorem fungování praxe jsou personální problémy. Nechci se nyní zamýšlet nad příčinami časté fluktuace a neloajality, neochoty pracovat na sobě samém. Je to fakt, před který jsme všichni dříve či později postaveni.

Tématem tohoto článku je ERGONOMIE – nauka o práci, o jejím racionálním uspořádání.

Ve vztahu ke stomatologii je ergonomie věda o tom, jak si uspořádat práci tak, aby tým pracoval s co nejmenší námahou a s co největší efektivitou. Aby ošetření bylo pro pacienta i pro nás komfortní, kvalitní, bez zbytečné zátěže. 

Efektivita znamená maximalizovat výkon i kvalitu s vynaložením minimální námahy – psychické i fyzické.
 
Stěžejní otázky:
▪ Vím, co chci? A vím, jak to chci?
▪ Vím, jak sedět a jak určitě ne?
▪ Jak polohovat pacienta? Jak vidět a svítit?
▪ Vím, jak mít vždy vše potřebné po ruce?
▪ Jak na čtyřruční práci a jak fungovat „sólo“?
▪ Jak minimalizovat riziko přenosu infekce v ordinaci? Jak koncipovat zubní praxi, nábytek, křesla z hlediska ergonomie?
A víme, proč je tolik zubařů tak unavených na konci pracovního dne… týdne? 

• 
• 

Nabízím několik svých odpovědí:
CHCI dělat svoji práci na úrovni a NECHCI být vyčerpaný.
CHCI pracovat čtyřručně a umět i práci sólo.
CHCI denní pracovní plán, chci vědět, jaké výkony mě dnes čekají.
CHCI standardizované pracovní postupy – protokol, pro každého v týmu.
CHCI pracovat čtyřručně a v případě potřeby umět pracovat sólo – v plném nasazení a soustředění.
CHCI mít vše potřebné po ruce:
- vše, co potřebuji k jednotlivým výkonům, jednoduše a přehledně roztříděné a uložené 
- vše tak, abych nemusel během výkonu práci přerušit a hledat chybějící nástroje a materiály
CHCI minimalizovat riziko přenosu infekce – mám sterilizační protokol?
CHCI chránit sebe a své pacienty před rizikem přenosu infekce.
CHCI mít pokaždé vše sterilní – ke každému výkonu.

Všem, kteří si kladou podobné otázky a hledají odpovědi, stejně jako já, je určen následující text.

Osobně jsem řadu let hledal systém pro organizaci, chcete-li, pro management nástrojů a materiálů, který by mi dovolil pracovat tak, jak CHCI. 

Poprvé jsem se s podobným systémem setkal před lety na krátkém pracovním pobytu ve Spojených státech. Viděl jsem opakovaně celodenní provoz v několika malých i velkých zubních praxích i na výukovém pracovišti univerzity v Portlandu, stát Oregon.

Ve skutečném provozu jsem viděl, jak systém funguje. Viděl jsem ošetřující lékaře a jejich asistentky plně se soustředící pouze a jen na pacienta. Viděl jsem jakým způsobem probíhá „úklid” ordinace po každém ošetření a její příprava na dalšího pacienta… pozoroval jsem provoz v rámci sterilizací. 

Bylo to v době, kdy se nám v Česku o něčem podobném mohlo pouze zdát. V následujících letech se mi postupně dařilo implementovat leccos z toho, so jsem viděl a co jsem si mohl osobně vyzkoušet. Nicméně byla to implementace jednotlivostí, které mě těšily, současně mi bylo ale stále jasnější, že jednotlivosti tvoří celek a že pouze ucelený systém je odpovědí na všechny mé otázky. 

Publikováno: StomaTeam 2/2018