StomaTeam, s.r.o. - Váš průvodce dentálním světem

menu0CZK 
StomaTeam > Články > Obecná stomatologie > Bruxismus vyžaduje od zubních lékařů, aby se podívali i „mimo zuby“

Bruxismus vyžaduje od zubních lékařů, aby se podívali i „mimo zuby“

Rozhovor s Dr. Françoisem Mathonetem

Staří Řekové měli slovo pro to, co nyní označujeme jako bruxismus: „brychein“ – tření nebo skřípání zubů. Vzhledem ke zmínkám o tomto „skřípání zubů“ v Dantově „Infernu“ i v Bibli může být takový jev starý jako samo lidstvo. Jeho příčiny, mechanismy a léčba jsou však stále do značné míry neznámé a mezi pacienty i stomatologickými odborníky se nadále šíří různé dezinformace. Abychom toto téma osvětlili, hovořili jsme s belgickým zubním lékařem Dr. Françoisem Mathonetem. Protože sám trpí bruxismem, specializuje se Mathonet na onemocnění temporomandibulárního kloubu a orofaciální bolesti, a je tedy perfektní osobou, která může nabídnout podrobné informace o tomto stavu a holistický přístup k celému problému.


„Především se zajímám o celé lidské tělo,“ vysvětluje Dr. Mathonet. „A kdybych mohl, tak bych odstranil hranice mezi jednotlivými obory a jejich specialisty. O bruxismus jsem se začal zajímat, protože jsem chtěl porozumět tomu, proč jím trpím. Také se mi to, co jsem se naučil na univerzitě, nezdálo být úplné a chtěl jsem být schopen nabídnout svým pacientům různá řešení. Takže po dokončení studia stomatologie na univerzitě v Liège jsem studoval okluzi, temporomandibulární onemocnění a chronickou bolest, abych lépe porozuměl dentálnímu zdraví ve vztahu k celému tělu. Jsem si vědom toho, že u bruxismu je nutné, aby se zubní lékař podíval i mimo ústa a vzal v potaz celé tělo, a navíc psychologické a emoční faktory. Toto téma mě fascinuje, protože je rozsáhlé a stále plné otázek.“

Bruxismus je tzv. parafunkcí. Co to znamená?
Aktivity žvýkacích svalů jsou rozděleny do dvou kategorií. První je funkční svalová aktivita, která zahrnuje žvýkání, mluvení a polykání. Spočteme-li jen momenty, kdy se zuby vzájemně normálně dotýkají – během polykání a na konci žvýkání – dostaneme ne více než 20 minut denně. Po zbytek dne zuby dělí malé mezery a svaly mají minimální napětí – jen takové, aby čelilo gravitaci a drželo ústa zavřená.

Druhou kategorií je parafunkční aktivita, která zahrnuje bruxismus – opakující se aktivitu čelistních svalů v podobě svírání a tření zubů, nebo zasouvání či vysouvání dolní čelisti za spoluúčasti svalů jazyka nebo bez něj. Během parafunkce svaly společně pracují na aktivitách, pro které naše tělo nebylo uzpůsobeno. Další příklady parafunkce, kromě bruxismu, zahrnují návyky jako kousání rtů, tváří nebo jazyka, žvýkání žvýkaček, cucání palce, kousání nehtů a tak dále. Někdy se tělo těmto parafunkcím velmi dobře přizpůsobí, ale často dochází k poškození dotyčné tkáně nebo jiné struktury. K popisu aktivity nebo návyku, který patří mimo životně důležité funkce, také používáme termín „svalová hypertonicita“.

Jaká část populace trpí bruxismem?
Mezinárodní klasifikace spánkových poruch odhaduje, že 85–90 procent celkové populace v určitém bodě života a v určité míře tře zuby, nicméně jen u 5 % se z toho vyvine patologický klinický stav. Poslední systematický přehled epidemiologické zprávy o bruxismu došel k závěru o prevalenci zhruba 22,1–31,0 % v případě bdělého bruxismu, 9,7–15,9 % v případě spánkového bruxismu a celkově zhruba 8,0–31,4 %. Průzkum také došel k závěru, že bruxismus postihuje stejně muže jako ženy, ale méně starší osoby.
Tato čísla je ale nutno brát s rezervou, protože vycházejí ze sebehodnocení. Pro spolehlivější vyhodnocení výskytu spánkového bruxismu je zapotřebí většího počtu řízených, randomizovaných, průběžných a rozsáhlých studií s polysomnografi ckými nástroji. To bude časem možné díky vývoji jednoduchých měřicích zařízení, která lze používat doma a jsou schopna shromažďovat stále větší množství dat.

Jaké jsou následky bruxismu pro zuby a dásně?
Důsledkem pro zuby je jejich opotřebení na okluzních ploškách a v oblasti krčků, zvýšená mobilita zubů, lámavost a hypersenzitivita. Pro dásně představuje bruxismus faktor zvyšující výskyt onemocnění parodontu. Dalšími následky bruxismu jsou zvýšená únava svalů, bolest čelisti, krku a zad a bolesti hlavy – bruxismus může fungovat jako spouštěč migrén – stejně jako nadměrné zatížení a zánět temporomandibulárního kloubu s bolestí kolem uší, hučením v uších a únavou. Únava může postihovat i blízké osoby, protože někdo tře zuby ve spánku tak hlasitě, že tím probouzí své partnery.
Symptomy se mohou u jednotlivých pacientů lišit, ale stejně tak i tolerance pacienta. Někteří lidé mohou zatínat zuby celý den a noc, aniž by pociťovali bolest, dokud se u nich nezačne projevovat opotřebení zubů a recesy gingivy. Jiní mohou mít náročný týden, zatínat a třít zuby více než obvykle a hned se u nich dostaví bolest čelisti a bolesti hlavy z napětí. Příznaky se u pacientů projeví ve slabých místech. Například pacienti, kterým byly odstraněny třetí moláry pod celkovou anestezií mají vyšší riziko dislokace temporomandibulárních kloubů, takže když začnou třít zuby v reakci na stresující událost, budou u nich prvními příznaky pravděpodobně bolest nebo praskání v temporomandibulárních kloubech hlasitější než obvykle.

Proč lidé třou nebo zatínají zuby? Projevují se nějaké genetické faktory?
Až donedávna si mnoho zubních lékařů myslelo, že v bruxismu jsou hlavním faktorem okluzální vztahy, ale vědecké důkazy neprokázaly žádnou nebo velmi malou souvislost. To dokazuje, že mechanismy bruxismu jsou stále do značné míry neznámé. Existuje nicméně několik známých příčin.
K bdělému bruxismu často dochází nevědomě v důsledkunávyku a nevědomosti. Mnoho lidí může strávit roky nevědomým stahováním svalů čelistí, aniž by jeho vlivem zažívali svalové napětí a bolest. Tato svalová hypertonie, s nebo bez kontaktu zubů, je spojena s nadměrnou aktivací sympatického systému. Jakýkoliv signál, který je vnímán tělem jako agrese, má vliv na aktivaci našeho obranného systému a kontrakci určitých svalů v těle. V akutních situacích nebo při rychlém vyvážení parasympatickým uvolňovacím systémem je to ve skutečnosti velmi užitečné a dokonce nepostradatelné. Když však tělo vnímá agresi chronicky, vyčerpává své rezervy, až přestane fungovat. Stresující prostředí, přemrštěná reakce na životní události, chronická bolest nebo nezdravý životní styl, to vše jsou příčinné faktory. Domnívám se, že tato regulace autonomního nervového systému je jak genetická, tak získaná. Na jedné straně je to genetické, ale na druhé straně se vyvíjí v reakci na prostředí, ve kterém člověk vyrůstá.
 

  • Bruxismus vyžaduje od zubních lékařů, aby se podívali i „mimo zuby“

Publikováno: StomaTeam 2/2019

Přečtěte si také:

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v časopisu StomaTeam

Prohlédněte/stáhněte si celý časopis ve formátu PDF ❯
Články na podobné téma:
Konzervativní úprava úsměvu: Bělení zubů a keramické fazety Články
Konzervativní úprava úsměvu: Bělení zubů a keramické fazety

3. 5. 2017 | Obecná stomatologie

28letý pacient dobrého zdraví navštívil naši ordinaci...

Detail příspěvku

Mohlo by vás také zajímat:

Pro prohlížení časopisu se prosím přihlašte.

Přihlášením získáte následující výhody:

- možnost prohlížet si kompletní elektronická interaktivní PDF vydání všech našich titulů
- bezplatné zvýraznění TOP inzerce na portálech dentalbazar.cz a dentaljobs.cz
- snadné nakupování na našem e-shopu

Přihlášení

Nemáte ještě registraci? Nová registrace

Zapomenuté heslo

Vyplňte svůj registrovaný e-mail. Heslo Vám bude neprodleně zasláno do Vaší e-mailové schránky.