Evangelium Jiřího Sedelmayera

Rodák z pražského Braníka, muzikant, restaurátor, řemeslník a následně též zubní lékař a odborný asistent na univerzitní klinice v Hamburku se k oboru dostal až v Německu, kam v 70. letech emigroval. Pro české zubní lékaře jej „objevila“ MUDr. Zora Vesecká, ale to, co následovalo, je místy až neuvěřitelný příběh o tom, jak jediný člověk dokáže pohnout celým oborem. Nenásilně, pozitivně, a přesto naprosto neoddiskutovatelně. Na konci let 90. už neexistoval asi nikdo, kdo by „Sedloše“ neznal. Patřil k nejvlivnějším přednášejícím, který svými pedagogickými a rétorickými schopnostmi uchvátil zubařské masy. Ať už povídal o amalgámu, endodoncii nebo své nejoblíbenější profylaxi, vždycky dovedl sál k vysoké úrovni motivace až excitace, která hraničila v dobrém slova smyslu s náboženskou sektou. Však článek o jeho práci v Reflexu nazvali „Evangelium dle Sedelmayera“ a já navazuji volně na tento text. Sám jsem Dr. Sedelmayera poznal v roce 1998 (těsně po promoci) a od prvního okamžiku mě uchvátila jeho schopnost a ochota nechodit kolem horké kaše, ale jasně identifikovat problém, analyzovat možnosti a prakticky situaci řešit. Aniž by on sám kdy usiloval o nějaký akademický titul, dokázal přednášet „evidence and practice based“, což bylo v té době tady v ČR dost unikátní. Většinou to bylo jedno nebo druhé. Málokterý akademik měl tolik navrtáno a málokterý praktik měl tolik načteno. Všechna předkládaná fakta byla navíc dokonale vizuálně připravena a prezentována s vysokou úrovní rétoriky a psychologie. Nikdy posluchače nezahltil, ale staral se, aby si celý den užili, obsah pochopili a byli schopni jej implementovat do praxe. Když bylo třeba, zařadil vtip či historku, aby předkládané informace fixoval. Jeho didaktické schopnosti byly fenomenální. Precizně seřazené a vyčištěné slidy na dvou projektorech Leica byly jasným dokladem, kdo bude přednášet. Obrázky na pohlednicovém formátu, které si sám tvořil v Corelu, si všichni dávali do ordinace a používali při edukaci pacientů.

Jeho pohled na zubní lékařství byl neobvykle jednoduchý. Nejdůležitější je opravdová a funkční prevence realizovaná dokonalou ústní hygienou. Následují parodontologie, záchovné zubní lékařství a endodoncie, které spolu tvoří jádro každodenní práce nás, praktických zubních lékařů. Obory další, mnohdy atraktivní pro řadu lékařů ekonomicky, často prezentoval pohledem kritickým až sarkastickým, aby zdůraznil, že když není na čem stavět, je zbytečné budovat drahé zámky. Tento přímočarý, jasně artikulovaný projev mu vedle řady příznivců zajistil také skupinu méně přátelsky naladěnou, protože Jirka dovedl bez okolků tnout do živého. Tato názorová vytříbenost a neochota být ovcí ve stádu pokrytců je ale vedle vlastní odborné práce to, co mně osobně možná konvenovalo nejvíc.

Měl jsem možnost s ním strávit několik dní v Eppendorfu, když učil své pregraduální studenty, a upřímně jsem jim záviděl ten klid, respekt a nadhled, který z Jirky vyzařoval a oni se mohli pokojně nořit do hlubin zubního lékařství. Jako člověk, který se vzdělávání zubních lékařů věnuje celý svůj profesní život, jsem sledoval jeho slova, obrázky, vysvětlení, příměry, ale také gesta, rytmiku a především pokoru, abych je následně zkoušel uplatňovat i ve své práci. Na oplátku jsme spolu v jeho „sklepě“ na klinice v Hamburku diskutovali o procesu digitalizace přednášení, kterému se nevyhnul (ani se nesnažil) ani on. Životním počinem Dr. Sedelmayera byl neopakovatelný „Týden čistých zubů“, kterým prošlo za 27 sezón a celkem 32 „Týdnů“ stovky až tisíce zubních lékařů a dentálních hygienistek a studentů, z nichž řada následně pokračovala členstvím ve Společnosti preventivní stomatologie (SPS), která je založena na tom, že členem může být pouze ten absolvent „Týdne“, který si nechá jednou ročně „zkalibrovat“ své praktické dovednosti v profylaxi a nechá někoho z týmu iTOP (Individuálně Trénovaná Orální Profylaxe) nahlédnout do vlastní dutiny ústní. Přestože Dr. Sedelmayer ovlivnil mnoho dalších profesionálů v různých zemích světa a jeho postupy byly implementovány do některých pregraduálních „curriculí“, způsob kalibrace členů SPS zůstal dodnes světovým unikátem a není náhodou, že právě členové SPS byli na pohřbu Dr. Sedelmayera největší skupinou kondolujících. Pro řadu z nich objevil Dr. Sedelmayer tu pravou a upřímnou lásku ke své profesi. A mezi původními posluchači svých přednášek také poznal svou druhou manželku, MUDr. Lucii Sedelmayer (Kalouskovou), která jej až do konce provázela v osobním i profesním životě, a má nemalé zásluhy o fungování skupiny iTOP.

S Jirkou jsme ještě letos plánovali, že přednese na podzim před 2500 posluchači Dental Summitu své nejvýznamnější teze o záchovné stomatologii a profylaxi. To už se bohužel nestane a ti, co jej osobně nepoznali, budou muset věřit nám, co jsme to štěstí být s ním měli, že to byl opravdový velikán.

Bude se nám, Jirko, stýskat.

P.S. Kdyby Jirka četl tenhle text, tak by řekl "Ale jdi do p…”, ale já si nemůžu pomoct… Promiň.