Celková rekonstrukce chrupu u bezzubého pacienta pomocí implantátů Straumann® BLX a konceptu Pro Arch navigovaná chirurgie

Tematické video - Straumann Play S02: “Digital Workflow" with Hugo Madeira

Počáteční situace

Pacientka se dostavila na naši kliniku se snímatelnou náhradou v horní čelisti (obr. 1), která vykazovala nízkou stabilitu a nevyhovující žvýkací funkci. Pacientka si stěžovala i na estetiku, ale funkční aspekt byl pro ni rozhodující. Po klinickém vyšetření (obr. 2–3) a CBCT analýze jsme naplánovali zavedení šesti implantátů Straumann^® BLX jako oporu pro fixní můstek v rozsahu celého oblouku (obr. 4). Provizorní můstek byl vyroben před zavedením implantátů. K provedení statické řízené operace byla vytištěna chirurgická šablona.

Plánování ošetření

Prostřednictvím softwaru coDiagnostiX^® jsme zjistili, že je k dispozici dostatek kosti pro zavedení implantátů, kromě dvou oblastí, do nichž bude nutno transplantovat kostní štěp (obr. 5, 6). Bylo naplánováno celkem šest implantátů s adekvátním rozložením po oblouku, které vytvoří podpěru pro žvýkací síly a zabrání jednostranné zátěži (obr. 7). Zavedení implantátů bylo naplánováno za použití chirurgické šablony (obr. 8) a na implantáty měla být hned po chirurgickém zákroku našroubována provizorní náhrada – jednalo se tedy o protokol okamžitého zatížení.

Chirurgická procedura

Pro zavedení implantátů byla naplánována bezlaloková chirurgická procedura a poté byl pouze v oblastech, kde se očekávalo obnažení implantátu, vytvořen malý lalok. Chirurgická šablona perfektně seděla na sliznici (obr. 9) a byla zajištěna pomocí fixačních pinů. Preparace štol pro implantáty vrtákem Velo Drill probíhala hladce a někde byla měkká kost z důvodu dosažení vyhovující primární stability podpreparována (obr. 10–13). Všech šest implantátů bylo zavedeno pomocí ráčny a Straumann Surgical Torque Control^®, což umožnilo dosažení primární stability více než 35 Ncm a okamžité zatížení implantátů (obr. 14–17). Po zavedení implantátů byl v oblastech s obnaženým povrchem fixtury zvednut malý lalok. Na implantáty byly našroubovány abutmenty (obr. 18). Kolem obnaženého povrchu implantátů (obr. 19) jsme provedli řízenou regeneraci kosti podle koncepce profesora Busera: první vrstva, která bude v kontaktu s implantátem, bude tvořena úlomky autogenní kosti (obr. 20). Přes autogenní kost jsme augmentovali vrstvy biomateriálu (cerabone^®) a překryli jej kolagenovou membránou (Jason^®) (obr. 21–24). Po dokončení sutury jsme přistoupili k montáži provizorní náhrady.

Protetická procedura

Provizorní náhrada byla vyrobena ještě před chirurgickou procedurou, a to na základě wax-upu (obr. 25–28) a naplánovaného zavádění implantátů v softwaru coDiagnostiX^®. Ve vytištěných pracovních modelech bylo na základě chirurgické šablony vytvořeno šest otvorů (obr. 29–31). Za dodržení stejného směru bylo vyvrtáno šest otvorů v provizorní náhradě (obr. 32–34). Po dokončení sutury jsme nasadili provizorní náhradu pacientovi do úst na implantáty, abychom zaznamenali jejich výsledné pozice. Pomocí zatékavého kompozitu jsme spojili provizorní náhradu s provizorními titanovými abutmenty (obr. 35–36). Konečná úprava byla provedena v ordinaci a po několika minutách byla náhrada fixována pomocí šroubků. Po 3 měsících byla provizorní náhrada nahrazena definitivní náhradou (obr. 37–44).

Výsledek ošetření

Okamžité zatížení implantátů u bezzubých pacientů je dobře zdokumentovanou procedurou s vysokou mírou úspěšnosti podobnou konvenčnímu pozdějšímu zatížení. Možnost provádět drobné úpravy u provizorní náhrady, která je vyrobena před chirurgickou fází, je doporučeným postupem umožňujícím kompenzovat drobné odchylky, které se mohou objevit po řízeném chirurgickém zákroku.

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Leandro Soeiro Nunes, Porto Alegre, Brazílie

Dr. Leandro Soeiro Nunes promoval na Federální univerzitě Rio Grande do Sul a v roce 2006 se stal specialistou na orální a maxilofaciální chirurgii na ULBRA-RS. Během magisterského studia (Bauru-SP) hodnotil chování biomateriálů při procedurách sinus liftu a během svého doktorátu (PUC-RS) porovnával biologické chování různých povrchů implantátů.

PR, Straumann