Nejdražší den v ordinaci začíná tím, že ráno nenaběhne počítač

Disk v počítači na recepci hlásil chyby jedenáct dní. Psal je do systémového protokolu, kam se nikdo nedívá, protože k tomu není důvod. Dvanáctý den ráno se nespustil a vzal s sebou kartotéku. Ordinační program i databáze pacitentů byly nainstalované přímo na něm.

Obnova dat ze starší zálohy zabrala den a půl. Ordinace mezitím volala pacientům a přeobjednávala je.

Na téhle historce je zajímavé jedno. Nebyla to náhlá porucha. Technika dala vědět, že se blíží konec, a měla na to jedenáct dní. Jen neměla komu.

Technika se málokdy pokazí najednou
To je věc, kterou si většina lidí neuvědomuje. Počítače, disky, síťové prvky i tiskárny průběžně hlásí, jak se jim daří. Zapisují si chyby, měří teplotu, počítají, kolik místa zbývá, a hlásí, když se něco opakovaně nepovedlo.

Náhlá porucha je spíš výjimka. Ve většině případů je to porucha, kterou nikdo nečetl.

„Když přijedeme k zastavené ordinaci, první věc, kterou uděláme, je přečtení záznamů,“ popisuje Lukáš Mostecký, jednatel společnosti MAGNAPRO, která se stará o techniku zubních ordinací po celé republice. „A skoro vždycky tam ta porucha je. Napsaná, s datem, několik dní nebo týdnů zpátky.“

Právě na tom stojí vzdálený dohled. Do počítačů, serveru a síťových prvků se nasadí systém, který ty záznamy čte za vás a hlásí, když se objeví něco, co nemá počkat do příště.

Jedna věc, která v ordinacích vyvolává obavy: dohled nekouká do dat pacientů. Sleduje stav techniky, ne obsah. Vidí, že se disk plní, ne co je na něm uložené.

Co se dá hlídat na dálku

• Disky a paměť: zaplněný disk, chybové stavy, blížící se konec životnosti.
• Zálohy: jestli skutečně proběhly, jak dlouho trvaly a jestli z nich jdou data obnovit.
• Aktualizace a ochrana: zda se nainstalovaly, zda běží antivirus, zda systém ještě dostává podporu výrobce.
• Síť a internet: výpadky připojení, nedostupný server, nefunkční síťový prvek.
• Rentgen a zobrazovací technika: jestli je zařízení v síti dostupné a komunikuje s počítačem.
• Nezvyklé chování: nové zařízení v síti, opakované neúspěšné přihlášení, časté restarty.
• Tiskárny: docházející toner, zaseknutý papír, chybová hlášení.

Ta poslední položka vypadá jako drobnost a je to jedna z nejoblíbenějších. Ordinace dostane zprávu, že v tiskárně na recepci dochází toner, několik dní předtím, než dojde. Nikdo pak v pondělí ráno nezjišťuje, že nemá na čem vytisknout informovaný souhlas.

Co uhlídat nejde
Aby to nevypadalo, že dohled vyřeší všechno. Neohlásí se přepětí v síti, vytopená ordinace ani krádež. Neohlásí se ani chyba, kterou udělá člověk v nejlepší víře.

A platí to i o discích samotných. Provozovatel datových center Backblaze sledoval bezmála 68 tisíc disků a výsledky zveřejnil. Zhruba tři ze čtyř selhání se ohlásila dopředu chybovými hlášeními, přesně jako v tom příběhu na začátku. Zbylá čtvrtina disků odešla ze dne na den a nikdo s tím nemohl nic udělat.

Ze stejných dat plyne ještě jedna věc. Chybová hlášení se u zdravých disků objevují jen výjimečně, u necelých pěti procent z nich. Když se tedy takové hlášení objeví, není to planý poplach, ale důvod se na ten disk podívat.

U té čtvrtiny bez varování je jediná obrana záloha, ze které se data skutečně dají dostat zpátky. Tím se dostáváme k otázce, kterou si v ordinacích klade málokdo.

Kde vlastně leží data vašich pacientů
Zkuste si na to odpovědět hned teď. Kde je uložená kartotéka? Kde jsou snímky z rentgenu? A kde je jejich kopie?

V ordinacích, kam přijíždíme poprvé, zní odpověď většinou takhle: na tom počítači vzadu, a záloha se dělá na externí disk. Ten externí disk pak leží vedle počítače a je k němu trvale připojený, aby se zálohovalo samo.
Trvale připojený disk je jen druhá kopie na stejném místě.

Na tom připojení totiž záleží víc, než se zdá. Program, který zašifruje data v počítači, projde všechny disky, které v něm vidí. Včetně toho externího. Zašifruje tedy originál i zálohu najednou.
Pokud disk leží odpojený v šuplíku, je na tom o něco lépe. Útočník se k němu nedostane. Zato na něm bývají data stará několik týdnů, protože se zálohuje jen tehdy, když si někdo vzpomene ho připojit. A požár, vytopení ani krádež nerozliší, jestli byl disk zapojený, nebo ne.

Záloha, která leží vedle originálu, přežije poruchu disku. Nepřežije požár, vytopení, krádež ani šifrovací útok.

Útok na zálohy přitom není náhoda, ale standardní postup. Společnost Sophos se ptala organizací, které ransomware skutečně zasáhl, a v 94 procentech případů se útočníci pokusili dostat i k zálohám. Více než u poloviny z nich uspěli. Obnova pak vyšla osmkrát dráž než u těch, kterým zálohy zůstaly nedotčené. Do týdne se z útoku vzpamatovala jen čtvrtina organizací s poškozenými zálohami, oproti téměř polovině těch ostatních.

Vzdálená úschova dat tenhle problém řeší. Data se automaticky kopírují mimo ordinaci, cestou se šifrují a leží na serverech v České republice. Ordinace k nim má přístup, provozovatel úložiště do nich nevidí. Útočník, který se dostane do počítače na recepci, se k nim nedostane.

Podstatnější než samotné zálohování je ale obnova. Záloha má smysl jedině tehdy, když z ní někdo opravdu zkusil data vrátit. Dokud to nikdo nezkusil, je to jen soubor, o kterém se předpokládá, že funguje.

„Obnovu zkoušíme pravidelně a výsledek klientovi píšeme,“ říká Mostecký. „Ne proto, že to dobře vypadá v nabídce. Protože nevyzkoušená záloha je k ničemu a zjistí se to vždycky v ten nejhorší možný den.“

Reklama

Nastavení zabezpečení, které nestojí nic
Tady stojí za to zmínit jedno číslo, protože vyvrací rozšířenou představu, že malá praxe nikoho nezajímá. Verizon každoročně vydává rozbor skutečných bezpečnostních incidentů po celém světě. Z vydání za rok 2025 plyne, že u malých a středních firem je ransomware přítomen u 88 procent případů, zatímco u velkých organizací jen u 39 procent. Malé subjekty to schytávají nepoměrně víc, protože se u nich útočníkům daří.

Část ochrany si přitom ordinace zařídí sama a nepotřebuje k tomu žádný nákup. Čtyři věci, které doporučujeme úplně každému.

Oddělená síť pro pacienty. Wi-Fi v čekárně musí mít vlastní jméno a heslo a nesmí být propojená se sítí, kde běží kartotéka a rentgen. Je to nastavení na routeru, které zabere pár minut a zavře jednu z nejčastějších děr.

Vlastní přihlášení pro každého. Jedno společné heslo pro celou ordinaci znamená, že po odchodu zaměstnance nikdo neví, kdo všechno se kam dostane. Navíc nejde dohledat, kdo co udělal.

Dvoufázové přihlašování u e-mailu. Ordinační e-mail bývá klíč ke všemu ostatnímu. Obnova hesel, komunikace s laboratoří, faktury. Zapněte to tam jako první.

Deset minut na poradě. Podle stejného rozboru od Verizonu stojí za 60 procenty incidentů člověk, který něco otevřel, někam zadal heslo nebo něco nastavil špatně. Když personál ví, jak vypadá podvodná zpráva tvářící se jako faktura od dodavatele, udělá to víc než leckterý placený program.

Na složitější věci, tedy správu aktualizací, ochranu koncových zařízení nebo oddělení částí sítě, už je potřeba někdo, kdo tomu rozumí. Ale tyhle čtyři kroky zvládne ordinace sama.

Antivirus zdarma je v ordinaci problém
Hned za radami, co jde pořídit bez peněz, patří jedna věc, kde šetření nevychází.
Začneme tím, co se nejčastěji přehlíží. Bezplatné verze antivirů bývají podle licenčních podmínek určené pro domácí a nekomerční použití. Zubní ordinace je podnikání a zpracovává zdravotní dokumentaci. Běží tedy na počítači s daty pacientů program, který na něm podle podmínek výrobce vůbec být nemá.

Druhá věc je, co takový program umí. Bezplatná verze bývá v jádru skener, který pozná známý škodlivý soubor. Placená přidává ochranu proti šifrování dat, kontrolu příloh v e-mailu a stahovaných souborů, obranu proti zneužití chyb v jiných programech a hlavně přehled o všech počítačích ordinace na jednom místě. To poslední zní nezajímavě a je to nejdůležitější. U nových klientů pravidelně nacházíme počítač, na kterém ochrana roky neběžela, a nikdo o tom nevěděl, protože to neměl kde vidět.

A pak je tu omyl, se kterým se potkáváme často. Někdo nainstaluje dva nebo tři bezplatné antiviry v domnění, že víc ochrany neuškodí. Opak je pravdou. Každý z nich se snaží hlídat stejné soubory ve stejnou chvíli, počítač se zpomalí, programy na sebe hlásí falešné poplachy a nezřídka se jeden z nich sám vypne.

Dva antiviry na jednom počítači hlídají hlavně jeden druhého.
Cena přitom bývá menší překážka, než se čeká. Placené antiviry se prodávají i jako multilicence na více zařízení a cena na jeden počítač tím výrazně klesne oproti nákupu jednotlivých licencí. Pro ordinaci s několika počítači jde o roční částku, která se vejde do rozpočtu snáz než jeden den zavřené ordinace.

Než podepíšete audit, který nepotřebujete
Spolu se zabezpečením přišla do ordinací i vlna telefonátů. Volá agent, tvrdí, že na vás dopadá NIS2, a nabízí audit nebo uvedení do souladu. Někdy za desítky tisíc korun. Pokud odmítnete, přijde věta o pokutách v milionech.

Ve většině případů to pravda není. Směrnici NIS2 u nás zavedl nový zákon o kybernetické bezpečnosti č. 264/2025 Sb. Zdravotnictví v něm figuruje jako regulované odvětví, a přesně tuhle větu vám agent ukáže. Neřekne ale to podstatné: odvětví samo nestačí. Současně je potřeba splnit velikostní kritérium, zpravidla od padesáti zaměstnanců výš. Běžná praxe s lékařem, dvěma sestrami a recepční se tomu nepřiblíží.

Nevěřte ani mně. Ověřte si to u úřadu, trvá to pár minut a nestojí to nic.

NÚKIB, tedy Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, provozuje portál na adrese portal.nukib.gov.cz. Je tam průvodce zákonem i nástroj, podle kterého si sami vyhodnotíte, jestli pod zákon spadáte. Udělejte si to dřív, než se s kýmkoli bavíte o ceně. Deset minut na portálu umí ušetřit desítky tisíc korun.

Platí to i obráceně. Pokud vám z toho nástroje vyjde, že povinnosti splnit máte, je dobré to vědět včas a řešit to s někým, kdo si to nejdřív ověřil taky.

Co se naproti tomu týká každé ordinace bez výjimky, je ochrana zdravotnické dokumentace a GDPR. Zdravotní údaje patří mezi zvláštní kategorie osobních údajů a za jejich ztrátu nebo únik odpovídá poskytovatel zdravotních služeb, ne dodavatel techniky. Tahle povinnost tu byla dávno před NIS2 a nikdo kvůli ní telefonovat nemusí.

Jak poznat nabídku, která vám jen prodává strach

• Tlačí na čas. „Zákon už platí, máte poslední týdny.“ Povinnost se neposuzuje podle toho, kdy vám kdo zavolal.
• Začne pokutami. Poctivá nabídka nejdřív zjistí, jestli se vás zákon vůbec týká. Ta druhá začne částkou v milionech.
• Neptá se na velikost praxe. Kdo si nezjistí, kolik máte zaměstnanců, nemůže vědět, jestli pod zákon spadáte.
• Nabízí certifikaci podle NIS2. Nic takového pro ordinace neexistuje.
• Odmítá vás odkázat na úřad. Kdo vám nechce říct, že si to ověříte zdarma na portálu NÚKIB, má k tomu důvod.

Weby a formuláře vygenerované umělou inteligencí
Novinka posledních měsíců, se kterou se v ordinacích potkáváme čím dál častěji. Někdo si nechá web nebo objednávkový formulář vygenerovat umělou inteligencí, aniž by rozuměl kódu, který z toho vyleze. Říká se tomu vibe coding. Je to hotové za odpoledne a na první pohled to vypadá skvěle.

Problém je, co není vidět. Takový web nemá zabezpečení, nejde pořádně optimalizovat ani hostovat. A přitom přes něj ordinace sbírá jména, telefony a někdy i zdravotní informace pacientů.

Nejsou to dohady. Společnost Veracode nechala vygenerovat kód více než stovkou jazykových modelů a pak ho prověřila bezpečnostními testy. Čtyřicet pět procent vzorků obsahovalo bezpečnostní chybu ze standardního seznamu nejčastějších slabin webových aplikací.

Nejhůř dopadla přesně ta kategorie, která se týká formulářů. Jde o slabinu, při které útočník do stránky podstrčí vlastní kód a sbírá, co do formuláře lidé napíšou. Proti té se modelům nepodařilo web ubránit v 86 procentech případů.

A ještě jedno zjištění ze stejného měření, které stojí za pozornost. Novější a větší modely si nevedly lépe než ty starší. Počkat si, až to umělá inteligence umět bude, tedy zatím nefunguje.

Vyhazovat takový web ale není nutné a většinou to ani nedoporučujeme. Dá se to spravit.

Začínáme tím, že web projdeme a sepíšeme, co v něm je špatně. Pak opravíme zabezpečení, především u formulářů, aby údaje pacientů putovaly šifrovaně a ukládaly se jen tam, kam mají. Současně se dá web zrychlit a doladit tak, aby ho našly vyhledávače, protože vygenerovaný kód bývá i v tomhle ohledu nepoužitelný.

Pokud o to ordinace stojí, převezmeme i provoz. Hosting, aktualizace, zálohy webu, doménu, certifikáty i e-mailové schránky. Ordinace tím má web i poštu na jednom místě a u stejných lidí, kteří se jí starají o techniku.

Do té doby platí jediné pravidlo: nenechávat přes takový formulář téct osobní údaje pacientů dřív, než se na něj někdo podívá.

Všechno, co má v ordinaci kabel
Technika ordinace nekončí u počítačů. Většina problémů, se kterými nás ordinace volají, má kořen někde jinde.

Typický příklad je síť. Ordinace pořídí nový rentgen a zjistí, že snímky se přenášejí pomalu nebo vůbec. Příčina bývá v kabeláži, která se tahala před deseti lety na jiný provoz. Cefalografická zařízení přenášejí velké objemy dat a poddimenzovaná síť to nedá.

Proto se příprava sítě řeší dřív než nákup přístroje. Dodavatel rentgenu zařízení přiveze, zapojí ho do sítě a propojí s počítačem. Síť na něj ale musí být připravená.

Ke stejné kategorii patří kamerové systémy, zabezpečení objektu, docházkové systémy a elektroinstalace včetně revizí. Když se staví nová ordinace nebo se stěhuje, vyplatí se mít na tohle všechno jednoho dodavatele. Tři různé firmy se při problému obvykle odkazují jedna na druhou.

Na co se ptát, než někomu svěříte techniku ordinace
Tenhle seznam si můžete vytisknout a projít s kýmkoli, kdo se vám o techniku stará nebo o to teprve usiluje. Odpovědi by měly přijít bez váhání.

Sedm otázek pro dodavatele

• Kde přesně leží kopie našich dat a kdo k nim má přístup?
• Kdy naposledy někdo zkusil z té zálohy data obnovit a jak to dopadlo?
• Kdo si všimne, že se něco kazí, dřív než to zastaví provoz?
• Co se stane, když v pondělí v sedm ráno nenaběhne počítač? Komu volám?
• Kdy se instalují aktualizace a kdo kontroluje, že po nich funguje rentgen?
• Je Wi-Fi pro pacienty oddělená od sítě, kde běží kartotéka?
• Máme někde sepsané, co v ordinaci vlastně za techniku máme?

Pokud u některé odpovědi nastane ticho, není to důvod k panice. Je to místo, kde se dá něco zlepšit, a většinou to nestojí moc.

Co to ordinaci ušetří
Prevence se počítá špatně, protože se počítají věci, které se nestaly. Dají se ale pojmenovat tři položky.

Výjezdy. Většinu toho, co dohled odhalí, jde vyřešit vzdáleně během desítek minut. Ordinace neplatí dopravu ani cestovní čas technika a nikdo jí nechodí po provozovně mezi pacienty.

Prostoj. Zrušené dopoledne stojí ordinaci násobně víc než jakýkoli výjezd. Vadný disk vyměněný plánovaně po ordinačních hodinách nestojí ani jeden termín. Ten samý disk vyměněný po havárii znamená den a půl obnovy dat a telefonování pacientům.

Čas lékaře. Tahle položka se nikde neobjeví a je nejdražší. Shánět po telefonu někoho, kdo přijede, popisovat mu, co svítí na obrazovce, a pak čekat. To je půl dopoledne, které měl strávit u křesla.

Zubař má mít v sedm ráno hlavu u prvního pacienta, ne u počítače na recepci.

Nejste v tom sami
Jedna poznámka na závěr, protože se s tím setkáváme pokaždé. Když ordinace volá kvůli zastavenému provozu, první věta skoro vždycky zní: já vím, měli jsme to řešit dřív.

Přitom na tom není co omlouvat. Lékař se celý den věnuje pacientům a nemá důvod v poledne kontrolovat, jestli v noci proběhlo zálohování. Tyhle situace nevznikají z nedbalosti. Vznikají proto, že se na techniku nikdo nedívá, dokud funguje.

Stejné ráno zažily desítky ordinací po celé republice. Jen se o tom nemluví, protože se tím nikdo nechlubí.

Chtěli jsme to napsat kratší. Nepovedlo se, protože techniky je v ordinaci víc, než se na první pohled zdá, a každá z těch věcí má svoje úskalí. Spousta témat se sem nevešla vůbec. Antivirům, zabezpečení sítě nebo tomu, jak si ověřit, že ochrana na počítači doopravdy běží, se proto postupně věnujeme na blogu na www.stomatech.cz.

Zdroje uvedených čísel: Backblaze, rozbor SMART statistik na vzorku 67 814 disků. Verizon Data Breach Investigations Report 2025. Sophos, The State of Ransomware. Veracode, GenAI Code Security Report 2025.

Chystáme bezplatný webinář pro zubní ordinace
Začátkem příštího roku si tahle témata projdeme podrobněji na bezplatném online webináři. Bez technického žargonu a bez strašení ukážeme, jak vypadá záloha, ze které se data opravdu vrátí, jak nastavit aktualizace tak, aby ráno fungoval i rentgen, a co si pohlídat při stavbě nebo stěhování ordinace. Na závěr bude prostor na dotazy z vaší praxe.

Termín zveřejníme na www.stomatech.cz/webinare. Nechte nám tam kontakt a dáme vám vědět, jakmile ho budeme znát.

O společnosti MAGNAPRO
Aby vám technika nikdy nezastavila ordinaci.
Společnost MAGNAPRO s.r.o. se stará o techniku stomatologických ordinací a klinik po celé České republice. Zajišťuje správu počítačů a sítí, na kterých běží ordinační software, vzdálenou úschovu a šifrované zálohování dat pacientů na serverech v ČR s ověřovanou obnovou, nastavení zabezpečení, audit a opravu webů a formulářů včetně hostingu a e-mailu, datové sítě včetně přípravy pro RTG a OPG, kamerové, zabezpečovací a docházkové systémy i elektroinstalace včetně revizí. Kompletní informace o službě najdete na www.stomatech.cz.

Nechte si ordinaci nezávazně a zdarma prověřit na www.stomatech.cz
MAGNAPRO s.r.o., Českolipská 325/20, Litoměřice.  info@magnapro.eu, +420 773 568 144