GLUCADENT - fanpastická péče o vaše zuby

RESPIRAČNÍ SYSTÉM
K vdechnutí a proniknutí patogenních bakterií do plic muže dojít kdykoli. Studie k tomuto byla vedena japonskými vědci Kyushu University ve Fukuoce. Vědci vyšetřili složení bakterií na jazyku 506 účastníků studie ve veku 70-80 let. Hlavními bakteriemi, které byly zjištěny, jsou Prevotella histicola, Veillonella atypica, Streptococcus salivarius a Streptococcus parasanguinis. Studie uvádí, že předchozí zjištění zmiňují právě tyto druhy jako původce zápalu plic s vyšším rizikem úmrtí. Tyto bakterie byly paradoxně zjištěny u seniorů s větším výskytem plaku, kazu a s menším počtem zubu. Navíc studie prokázala u těchto seniorů větší výskyt mikroskopických hub a stejně tomu bylo i u nositelů trvalých zubních náhrad nebo ortodontických pomůcek. Ačkoli byla studie provedena na seniorech, rozhodne to neznamená, že mladší ročníky jsou z obliga. I tady riziko je a bývá velkou chybou ho podcenit.

SLINIVKA BRIŠNÍ
Odborníci ze San Diego State University přišli se zajímavým zjištěním týkajícím se souvislosti mezi ústními bakteriemi a závažnými onemocněními slinivky. Podle nich lze odhalit rakovinu slinivky ze slin pacienta, v nichž se nachází vyšší, nebo naopak nižší hladiny konkrétních bakterií. Toto zjištění by podle nich mohlo pomoci s včasným odhalením nádoru, které jsou velmi těžce léčitelné. Vedoucí studie Pedro Torres se svými kolegy zkoumal rozmanitost bakterií ve slinách u 130 pacientu (polovina žen a polovina mužů). Ukázalo se, že pacienti s rakovinou slinivky měli oproti všem ostatním ve slinách vyšší podíl bakterií Leptotrichia a Campylobacter a naopak menší podíl bakterií známých jako Streptococcus, Treponema a Veillonella.

MRTVICE
Zuby a orgány v těle jsou propojeny krevním řečištěm. Krví může být infekce rozvedena do celého těla. Tím pádem může působit jak na blízké, tak i na vzdálené orgány. Druhou možností šíření je přímé prostoupení bakterií tkáněmi a štěrbinami v bezprostředním okolí zubu. Imunitní systém reaguje zesílenými obrannými reakcemi. U chronických zánětů v dutině ústní dochází k dlouhodobé stimulaci imunitního systému se všemi plynoucími důsledky. Je prokázáno, že infekce zubu a záněty dásní mohou právě díky pronikání patogenních bakterií do krevního řečiště zvýšit riziko vzniku mozkové mrtvice.

Vznik nebezpečných krevních sraženin je dlouhodobá záležitost, kterou dokáže urychlit nebo zpomalit především životospráva. Důsledná hygiena dutiny ústní je v tomto případě jedním z pilířů životosprávy.

OBĚHOVÝ SYSTÉM – SRDCE A CÉVY
Pružné cévy s hladkým průsvitem jsou pro celkové zdraví člověka jedním ze stěžejních faktorů. Výsledky laboratorních studií odhalují další možné souvislosti. „Máme důkaz, že uvolnění bakterie z dutiny ústní do krevního oběhu u myší zvyšovalo riziko aterosklerózy (kornatění tepen), která muže vést až k infarktu,” uvedla vedoucí studie Irina Velsková z lékařské fakulty Floridské univerzity. Vědecký tým aplikoval myším čtyři konkrétní bakterie - Porphyromonas gingivalis, Treponema denticola, Tannerella forsythia a Fusobacterium nucleatum a sledoval jejich pohyb po těle zvířete. Podle výsledku studie nakonec bakterie zaútočily právě na srdce (poškození srdečních chlopní) i arterie a zvýšily zvířatům cholesterol.

ALZHEIMEROVA CHOROBA
Strašák moderní doby je v posledních letech spojován s bakterií Porphyromonas gingivalis, což je patogen stojící za chronickou parodontitidou (zánět dásní). Kolonie oné bakterie byly objeveny v mozcích zemřelých alzheimeriků. Proběhlá studie přidala argumenty pro tzv. infekční teorii o původu Alzheimerovy choroby! Již předtím byla na laboratorních myších stanovena korelace mezi přítomností bakterie Porphyromonas gingivalis v dutině ústní a zvýšenou tvorbou β-amyloidu, jehož plaky jsou doprovodnou příčinou Alzheimerovy choroby! Vypadá to, že Alzheimer touto optikou není nevyhnutelná nemoc související se stářím, ale dost možná infekce vznikající kolonizací infekčních bakterií v mozku, na níž možná imunitní systém reaguje právě tvorbou β-amyloidu. Ten narušuje nervové sítě.