Krásný úsměv bez výplňového ošetření: Role parodontologa při diagnostice a ošetření změněné pasivní erupce

V souvislosti s „fyziologií úsměvu" rozeznáváme tři různé klinické situace v závislosti na dynamice rtu. Tjan a Miller v roce 1984 stanovili tři různé aspekty týkající se odhalení zubů a dásní:

• Jedinci odhalující méně než 75 % zubů jsou považováni za kategorii s nízkou linií úsměvu.
• Ti, kdo odhalují 75–100 %, patří do kategorie s průměrnou linií úsměvu.
• A ti, kdo odhalují 100 % zubů a až 3 mm dásní jsou považováni za kategorii s vysokou linií úsměvu.

Statistiky ukazují, že 69 % hodnocené populace mělo normální linii úsměvu, 20 % nízkou linii úsměvu a pouze 11 % mělo přílišně odhalené dásně. Jedná se tedy o menšinu populace a tento stav je zubními lékaři i laiky považován za nevzhledný, zejména, je-li obnažení dásní 4 mm nebo více (Kockic a kol., 1999).

 
Etiologické faktory

Existuje několik etiologických faktorů, které vedou k abnormálnímu odhalení dásní. Jedním dobře známým a v literatuře popsaným faktorem je změněná pasivní erupce, dalším je vertikální přesah horní čelisti nebo protruze, krátký horní ret, hypermobilní horní ret, nebo kompenzační erupce horních zubů, která může také vést k nežádoucímu stavu úsměvu. V tomto článku se zaměříme na diagnostiku a ošetření změněné pasivní erupce.

 
Změněná pasivní erupce

26letá modelka byla s tímto problémem odeslána na kliniku. Dostala nabídku na zaměstnání, kde však nemůže kvůli přílišnému odhalení dásní žádoucím způsobem ukazovat svůj plný úsměv.

Při prvním sezení se zhotoví extraorální a intraorální fotografie a sada periapikálních rentgenových snímků všech zubů.

Provede se analýza úsměvu pomocí po sobě jdoucích fotografií pacientky při uvolněném úsměvu, při šťastném úsměvu a při velmi šťastném úsměvu. Je vidět, jak přílišně odhalená dáseň při velkém šťastném úsměvu ruší vzhled obličeje (obr. 1–4).

Klinické fotografie se následně porovnají s radiologickým vyšetřením a zaznamenají se rozdíly mezi radiologicky odhaleným tvarem zubů a jejich skutečnou klinickou délkou. Jakmile se provedou měření na rentgenových snímcích (pořízených technikou paralelního kónusu), je možné odečtením stanovit, jaká je skutečná anatomická délka zubů. To je užitečné při navrhování velikosti laloku v průběhu chirurgického zákroku a pro odhalení přirozené skryté anatomie chrupu (obr. 5–8).

Je také možné nahrát krátké video pro vizualizaci dynamiky úsměvu a vyhodnocení vlivu odhalování dásní na efekt úsměvu.

Chirurgický zákrok provádíme za použití speciálního typu anestezie, nikoli konvenční stříkačky, ale pomocí zařízení Wand STA (Dental Practice Systems). Toto počítačem řízené zařízení podává anestezii pomocí mikroprocesoru, který anestetikum vstřikuje pomocí malých jehel, aniž by pacient cítil jakoukoli bolest. Anestezie se aplikuje z palatinální strany úst způsobem, který zachovává pacientovi plnou kontrolu nad pohybem rtů. Parodontolog díky tomu může optimálně kontrolovat a fotograficky dokumentovat situaci během chirurgického zákroku, protože pacient se může usmívat i při plné anestezii. Typ a dávkování anestetika jsou při použití Wand STA oproti konvenčnímu způsobu rovněž jiné a minimální. Doporučeným preparátem je Artikain, protože toto anestetikum působí dlouhodobě a často stačí pro ošetření celého horního oblouku jedna ampule.

• 

  Pacientka trpěla změněnou pasivní erupcí

• 

  Zaznamenají se rozdíly mezi anatomickým nebo radiologickým tvarem a délkou

• 

  Zaznamenají se rozdíly mezi anatomickým nebo radiologickým tvarem a délkou

• 

  Zaznamenají se rozdíly mezi anatomickým nebo radiologickým tvarem a délkou

• 

  Zaznamenají se rozdíly mezi anatomickým nebo radiologickým tvarem a délkou

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Dr. Roberto Rossi

Po vystudování stomatologie s vyznamenáním, na univerzitě v Janově, započal Roberto Rossi v roce 1989 svoji kariéru parodontologa na Boston University Goldman School of Dental Medicine, kde v roce 1991 získal americkou specializaci v oboru parodontologie a v roce 1992 získal v tomto oboru titul MScD.