Přestože je na trhu k dispozici velké množství probiotik, je důležité mít na paměti, že ne všechna probiotika jsou stejná.⁵ Významně se liší svým složením, specifitou účinku i dostupnými klinickými důkazy.⁵ Při výběru probiotika, které má být přínosné v prevenci orálních onemocnění, je hodnocení specifity bakteriálních kmenů zásadní.⁵ Limosilactobacillus reuteri (L. reuteri) patří mezi nejrozsáhleji zkoumané probiotické bakterie a je známý svými četnými příznivými účinky na lidské zdraví.^{2, 6} Při výběru probiotika určeného k podpůrné léčbě orálních patologií bychom měli zajistit, aby mělo následující klíčové vlastnosti:⁷

1. Schopnost vázat se na povrchy zubů,
2. Produkci antimikrobiálních látek cílených proti patogenům,
3. Schopnost snižovat zánětlivou odpověď,
4. Modifikovat podmínky prostředí v dutině ústní.

Při hodnocení probiotických možností je důležité zohlednit také další faktory, jako jsou chuť a způsob podání, protože oba hrají klíčovou roli ve spolupráci pacienta a celkové účinnosti produktu.⁸ Probiotikum, které je pro pacienta příjemné užívat, může podporovat pravidelné používání a přispívat k lepším výsledkům.⁸ Dvoukmenové orální probiotikum obsahující lidské kmeny L. reuteri DSM 17938 a L. reuteri ATCC PTA 5289 nabízí několik chuťových variant, včetně Mint, Apple — vhodné zejména pro dětské pacienty — a Fresh Breath, tedy výraznější mentolová příchuť, která navíc obsahuje zinek pro rychle působící management halitózy.⁹ Toto probiotikum je navíc dodáváno ve formě orální tablety s pozvolným uvolňováním, čímž se odlišuje od jiných probiotických produktů. Na rozdíl od střevních probiotik, která jsou obvykle podávána ve formě pilulek nebo kapslí, jsou orální probiotické pastilky navrženy tak, aby maximalizovaly lokální expozici v dutině ústní a podporovaly cílenou interakci s orálním mikrobiomem.²

S tím, jak přibývá výzkumů zaměřených na schopnost orálních probiotik zlepšovat gingivální a parodontální parametry, stojí za zmínku také nově se objevující důkazy o roli dvoukmenových probiotik při zlepšování klinických výsledků u periimplantátových onemocnění.¹⁰ Metaanalýza Gunnaiho a kol. hodnotila probiotika, antibiotika a antiseptické výplachy jako adjuvantní prostředky při léčbě periimplantátové mukozitidy.¹⁰ Autoři dospěli k závěru, že všechny tři adjuvantní přístupy přinesly pacientům při použití v kombinaci s manuálním debridementem podobně příznivé klinické výsledky. Zároveň však upozornili, že plošné používání antiseptik a antibiotik by mělo být uplatňováno s opatrností vzhledem k rostoucím zdravotním obavám souvisejícím s antibiotickou rezistencí.¹⁰ Použití orálních probiotik s L. reuteri nabízí dentálním týmům potenciál zlepšit klinické výsledky a současně zachovat integritu orálního mikrobiomu.² Přestože antibiotika zůstávají důležitou součástí stomatologické péče, jejich neselektivní působení může orální mikrobiom narušovat.¹¹ Adjuvantní použití orálních probiotik před antibiotickou terapií, během ní i po jejím skončení bylo zkoumáno jako strategie podpory mikrobiální rovnováhy a stability mikrobiomu.¹¹

Širší potenciál probiotik v oblasti lidského zdraví začínáme teprve chápat. Přestože se výzkum stále vyvíjí, narůstající množství důkazů ukazuje na rostoucí zájem o využití probiotik ve stomatologické praxi i na jejich širší aplikaci. Nedávné studie prokazující zlepšené hojení ran po extrakci zubu při použití orálního probiotika s L. reuteri, stejně jako studie publikovaná v roce 2025, která ukázala významné snížení klíčových parodontálních patogenů a zánětu u vysoce rizikových jedinců — diabetiků a kuřáků — otevírají cestu k využívání probiotik za účelem zlepšení výsledků v oblasti orálního zdraví.^{12, 13}

V době, kdy se pacienti stále více zapojují do rozhodování o vlastním zdraví, musí dentální odborníci sledovat vývoj adjuvantních terapeutických možností. Začlenění vědecky podložených metod, jako je podávání orálních probiotik, může pomoci optimalizovat výsledky v oblasti orálního zdraví a současně podporovat péči o pacienta jako celek.² Orální probiotika představují bezpečnou a dostupnou adjuvantní léčbu, o níž mohou dentální týmy pacienty edukovat, rozšiřovat tak léčebné možnosti a podporovat celkové zdraví.²

Informace o autorech: zobrazit skrýt

Kirsten Fisher, RDH, BSc.

Kirsten Fisher, RDH, BSc., má 14 let zkušeností v oboru dentální hygieny a ve stomatologii působí již od svých teenagerských let. S vyznamenáním absolvovala University of Alberta, kde získala titul BSc. v oboru dentální hygieny. Vedle klinické praxe působí jako Manager of Medical Marketing and Clinical Education ve společnosti BioGaia, kde se zaměřuje na probiotika a orální mikrobiom. Kirsten je také členkou Professional Development Advisory Committee organizace CDHA a působila jako školitelka Swiss Dental Academy pro Guided Biofilm Therapy.