Časopis

Protetický design, estetika, 3D gnatologie

Autor: Giuseppe Rampulla | Andrea Pelosi | 16. 4. 2018

Plánování případů s použitím 3D fotografií pořízených obličejovými skenery – 1. část

 

Proteticky-design-uvod.jpg

 

Díky vývoji digitálních nástrojů jako jsou 3D skenery a stále se rozšiřujícímu využití CBCT, CAD/CAM programů a nových materiálů, jsme v oblasti protetického designu, estetiky a 3D gnatologie svědky „revoluce" v navrhování a konstrukci zubních náhrad. Cílem tohoto článku je ukázat poslední novinky týkající se estetiky a funkce z diagnostického a terapeutického hlediska. Nové digitální zobrazovací technologie, 3D fotografie a CBCT také umožňují provádět diagnostické a protetické návrhy, které by bylo ještě před několik lety těžké získat. Při CBCT je biologické zatížení o 90 % nižší než před několika lety, protože dávka ozáření pro získání CBCT je podobná jako u panoramatického rentgenu, ale s nevyvratitelnými výhodami zahrnujícími mimo jiné také rozšíření využití za diagnostickými účely. CAD/CAM software umožňuje použití těchto dat integrovaných s 3D snímky získanými ze skeneru a spolu s digitalizovanými modely otevřel nové možnosti v protetickém navrhování. Integrace těchto systémů umožňuje zjištění fyziognomie obličeje pacienta a přenos do digitální platformy a díky přesnému přiřazení je možné integrovat data s daty získanými z CBCT a dokonce získat reálnou anatomii lebky. Při použití těchto současných digitálních nástrojů je nutné dobře znát parametry a klasické gnatologické reference, se kterými jsme vždy pracovali. Referenční roviny, Frankfurtská horizontála, Camperova rovina, Foxova rovina, Speeova křivka, Wilsonova křivka, Monsonova rovina nyní získávají na novém významu a umíme je najít a propočítat s absolutní a individuální přesností. Nové digitální modelovací programy umožňují vložení těchto klinických dat do virtuálního artikulátoru, který je obvykle dodáván se softwarem. Komunikace mezi lékařem a zubním technikem byla vždy problematická. Pro dobrý výsledek nestačí zubnímu technikovi předat modely a informace o mezičelistních vztazích, ale je nezbytné znát kromě anatomie čelistí také stav měkkých tkání a celého obličeje. Tyto nově dostupné technologie odstraňují problémy se sdělením zásadních údajů. Digitalizace dat týkajících se pacienta probíhá prostřednictvím:

  • Obličejových skenerů, v našem oboru používaných krátce, které umožňují získání 3D snímků, které jsou mnohem reálnější než 2D fotografie měkkých tkání (v tomto případě systém Face Hunter od firmy Zirkonzahn)
  • CBCT, které umožňuje zaznamenat přesnou anatomii kostních tkání
  • Skenování pracovních šablon pro pacienta

 

Klinický případ

65letá pacientka s II. skeletální třídou a hlubokým skusem měla v horní čelisti zlatý metalokeramický můstek, malý vertikální čelistní rozměr a artrózu TMK.

Plán ošetření:

Fixní náhrada v rozsahu zubů 16–26 a 46–36 v poměru k horní čelisti získaném při zrekonstruovaném skusu (obr. 1a, b).

 

Proteticky-design-01a.jpg

Proteticky-design-01b.jpg

 

První sezení:

  • Na základě CBCT jsme odhalili problémy s TMK (obr. 1c, d)
  • Kontrola a rekonstrukce polohy dolní čelisti za účelem zjištění správného mezičelistního vztahu
  • Studijní modely, na nichž jsme zjistili chybné okluzní roviny, chybějící při maximální interkuspidaci
  • Překážky spočívaly ve zjištěném přílišném předkusu

 

 

Zaujala vás ukázka článku?

Celý článek můžete prostudovat v příslušném vydání časopisu StomaTeam 
stáhněte jej ve formátu PDF

 

 

StomaTeam 2/2018



Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

OK