PDD byly letos druhá největší akce v Evropě, říká Roman Šmucler

O Pražské dentální dny, které probíhají souběžně s veletrhem Pragodent, je již tradičně velký zájem, podle mých informací je na akci přítomno 2000 účastníků z řad odborné veřejnosti. Jak hodnotíte první den letošních PDD? Jaké máte dojmy?
Já nemůžu hodnotit, protože jsem pořadatel, ale jsme samozřejmě rádi, že maximální kapacitu 2000 míst jsme vyprodali a že více se na výstaviště nevejde ani firem – je tu 189 firem na 12000 metrech čtverečních. Je to letos druhá největší akce v Evropě po Francouzských stomatologických dnech, které byly o něco větší. V roce 2021 jsme byly „díky“ covidu největší – Francouzi se patrně lekli. Letos jsme druzí a myslím, že pro Čechy to není špatné. Jsou tady kolegové z Bavorska, z Polska, Maďarska, samozřejmě ze Slovenska, z Rakouska… Zástupci těchto a dalších zemí si už zvykli být návštěvníky Pragodentu, to znamená, že nepřijíždějí jen „náčelníci“ s nimiž řešíme politické záležitosti, ale už i lékaři si zvykli, že Praha je místem, kde se něco dozvědí a kde se řeší obchody a doufáme, že to tak bude dál. Ale hodnotit to musí někdo jiný než já. 

Jaké jsou podle vašeho názoru důvody tak velkého zájmu o Pražské dentální dny?
Je za tím především obrovská práce lidí, kteří se na přípravě PDD podílí, tzn. máme organizační výbor, který vede pan doktor Šváb… To je přesně to, co vždycky vysvětluji, že je dobré na komoře: Je zde na očích mnoho lidí, kteří mají spousty titulů před jménem a za jménem, třeba já. A pak je tu takřka neznámý pan doktor Šváb z malého města v Sudetech, z okresního města Litoměřice, který dokáže neskutečné věci v souvislosti s tím, koho pozve, jak co zorganizuje, jak se umí domluvit s lidmi… To je ta ohromná síla komory, která se špatně sděluje – na ministerstvu vždycky říkají: „K tomu, či onomu je potřeba pomazaná hlava…“ a my oponujeme, že ne, že každý má šanci. Za organizací tedy stojí kolega Šváb plus řada dalších lidí, ať už z vedení komory, nebo z velkého výboru odborníků, do kterého patří opravdu i spousta lidí s tituly, včetně nejvíce publikující české stomatoložky, paní profesorky Izakovičové Hollé z Brna atd. PDD jsou tedy jejich dílo. Možná i já jsem trochu přispěl svými zkušenostmi ze šoubyznysu a tím, že organizovat velké akce mě prostě baví. Teď bojujeme o to, aby Praha byla hlavním městem světové stomatologie v roce 2026, tak snad se to povede. 

Když se tedy všichni tito lidé s různými dovednostmi spojí, tak to zjevně funguje…
Ano, a především nás to baví a doufám, že to baví i naše členy – děláme to pro ně. Je vlastně neuvěřitelné, že takovou akci organizují zaměstnanci ČSK v uvozovkách ve volném čase. Často slýchám, že máme pořádání kongresů svěřit nějaké agentuře, ovšem ta by z toho měla největší zisk. Zatímco za pár korun k platu, za odměnu 5000 korun, to dělají lidé z ČSK a získají pro komoru a její členy miliony – kupříkladu se pak nemusejí zvyšovat příspěvky apod. Tito lidé jsou úžasní. 

Letošní PDD nesou moto: Jedno tělo – jedna medicína. Z toho lze vyvodit, že budou věnovány mezioborovým tématům. Na základě jakých kritérií jste tedy vybírali témata a přednášející?
Před rokem 89 jsme v bývalém Československu v konceptu stomatologie předběhli západ. Specialista, kterému dnes říkáme zubní lékař – já mu říkám stomatolog, měl vysoce medicínsky orientované vzdělání a řadu kompetencí, které postupně ustoupily do pozadí. Teprve dnes zase zubním lékařům dochází, že by bylo užitečné kupříkladu se neptat, zda mohou aplikovat botulotoxin, nebo fillery apod., protože jsou MUDr. Já jsem kupříkladu v rámci první atestace musel uvádět lidi do celkové anestezie, pracoval jsme s profesorem Pafkem na chirurgii, s profesorem Markem na interně a medicína byla jedna velká rodina včetně stomatologů. My jsme z toho však poněkud vypadli. Spousta lidí řekla: „Hele, je to kšeft a budeme se na těch kongresech jenom ukazovat před a po a sdělovat si triky, jak to dělat.“ My jsme řekli: „Ne – pojďme zpět k medicíně!“ Říkalo se, že tituly MDDr. apod. vznikly kvůli tomu, že to chtěl Brusel. Mohli jste však vidět slzy v očích zubařů z Bruselu poté, co Světová zdravotnická organizace prohlásila, že jsme součást medicíny. Ne, že jsme doktoři všeobecně – že jsme „součást medicíny“. V návaznosti na to tedy přejmenovali svou oborovou organizaci z názvu, který bych přeložil jako „dentistická komora“ na „komora lékařských dentistů“ a prohlásili: „Jednou bychom chtěli být lékaři.“ Já jsem konstatoval: „Ale my jsme lékaři byli – já jsem MUDr.“

Snažíte se tedy vrátit zubní lékaře zpět k medicíně…
Ano a kdybych o tom mohl plně rozhodovat, rozdělil bych školy na dva typy, tzn. stanovil bych nějaké jednodušší vzdělání, které by třeba absolvovali ortodontisté a část stomatologů bych vrátil zpět do medicíny, protože složité chirurgické zákroky, které dnes provádíme, kupříkladu náročné implantace se sinus liftem, to opravdu nejsou malé operace – trvají mnoho hodin, vyžadují zevrubnější znalosti medicíny. Čili snažíme se stomatology k medicíně vrátit, ale není to úplně jednoduché. Když na vzdělávací akce přivedeme špičky české medicíny, tak někdy zubní lékaři poslouchají, někdy ne, protože si zvykli, že přednáška zubního lékaře obsahuje mnoho fotek „před a po“ a spousty technických návodů ve smyslu: „Pojďme si hodinu povídat o tom, jak přesně brousit zub…“, což vůbec nesnižuji, ale my se je snažíme motivovat, aby sledovali širší souvislosti a diskutovali s ostatními lékaři. Nebude to jednoduché, ale až se podaří „vrátit“ zubní lékaře k medicíně, tak myslím, že budou rádi. Česká republika je na špičce tohoto trendu, který se projevuje všude ve světě. 

Tak doufejme, že se vám to podaří…
Myslím, že se nám to daří, mj. také právě prostřednictvím PDD, které získávají takový ohlas, že kupříkladu rakouští kolegové konstatovali, že by akce mohla nést název „Středoevropské dentální dny“ a vlastně mají pravdu… Je to patrně největší akce v rámci české medicíny a myslím, že česká stomatologie má být na co hrdá.

Vy jste po jarním IDS zněl nadšeně z digitalizace stomatologie. Je podle vás letošní Pragodent co do nabídky firem srovnatelný právě v souvislosti s digitálními technologiemi?
Ono především nelze srovnávat, protože IDS je v zásadě odlišná akce. IDS je veletrh, kde se výrobci setkávají s dealery, tzn. akce formátu „bussines to bussines“. Ale domnívám se, že ty zajímavé věci, co jsem tam viděl, se českým prodejcům podařilo na Pragodent přenést. Jsem velký fanda českých prodejců a děkoval jsem jim za úžasnou atmosféru, kterou dokáží na výstavě vytvořit. Na stáncích vidíte, jak si neformálně povídají se zákazníky, dají si s nimi skleničku… Nejsou to jen komisní prodejci, co dělají bussines, ale vytvářejí přátelskou atmosféru a komunitu. Jsem samozřejmě hrdý nejen na PDD, ale také na Pragodent – nic podobného v okolních zemích nevidím. Atmosféra Pragodentu je jedinečná.

Poslední otázka: Máte už připravené téma pro příští PDD, které se budou konat příští rok – nemýlím-li se, tak opět v O2 aréně? 
V O2 aréně se příští rok budou PDD konat určitě – už jen proto, že rezervovat si termín a zaplatit zálohu je nutno dlouho dopředu. Souvisí to samozřejmě i s tím, že se Pragodent koná jednou za dva roky. V této souvislosti zmíním, že se snažím pomáhat společnosti ABF „resuscitovat“ Pragomedicu. Cílem a přáním je, aby mezi roky, kdy probíhá Pragodent, zde probíhala obrovská medicínská výstava, kde se sejde celá česká medicína. Myšlenkou je, že když může takto skvěle fungovat stomatologická výstava, tak může podobná akce fungovat i ve všeobecné medicíně. Takže příští rok by zde na výstavišti měla probíhat Pragomedica, ale s PDD budeme ještě v O2 aréně. Vyhlášení témat a programu příštích PDD ale nechám ve schopných rukách doktora Švába – já mu nechci vzít tu „show“ celé přípravy a propagace příštích PDD. Byl bych nerad, aby tím byly umenšeny jeho zásluhy. 

Necháme se tedy překvapit a budeme se těšit. Děkuji za rozhovor.

*Poznámka redakce: Vzhledem k tomu, že psaný text nemůže vždy plně reflektovat spontánní mluvené slovo, obsahuje zkrácená textová verze zvukového záznamu formulace, které zcela neodpovídají formulacím použitým v rozhovoru. Mějte to, prosím, na paměti a v případě jakýchkoliv pochybností si poslechněte záznam rozhovoru.